Pravda a mýty o energeticky úsporném bydlení

Zdravotní problémy? Na vině může být budova!

Lidé málokdy tuší, že za jejich obtíže může nevyhovující budova, ve které žijí nebo pracují. Přitom hygienické normy nesplňuje 90 % nových bytů na českém trhu. Ty sice mají zateplení a dobře izolovaná okna, ale chybí v nich dostatečné a průběžné větrání, které je důležité pro zdraví každého z nás.

Řešením je kvalitní systém řízeného větrání v bytech pasivních domů, který zajistí průběžný přísun čerstvého vzduchu. Díky tomu nemusíme každou chvíli chodit otevírat okna, a přitom bydlíme komfortně a chráníme své zdraví.

O pasivních domech a bytech stále koluje řada mýtů. Většina lidí si sice představí bydlení, které jim sníží spotřebu energií a ušetří peníze, zároveň se bojí, že je takové bydlení bude omezovat. Jak to je ve skutečnosti?

Mýtus:

V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna a není v nich čerstvý vzduch.

Pravda:

V pasivních domech okna samozřejmě otevírat lze, ale není to vůbec potřeba. Proč se nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice? Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky. Vydýchaný vzduch se tak přirozeně mění za čerstvý stejně jako při otevřeném okně, ovšem bez prachu a hluku. V bytě se nehromadí oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje například bolest hlavy, únavu, ospalost či nesoustředěnost. Stálý přísun čerstvého vzduchu přináší obyvatelům bytu mimo jiné také zdravý a kvalitní spánek. Důležitý je i vyrovnaný poměr kladných a záporných iontů. Snížená koncentrace záporných iontů totiž způsobuje zdravotní potíže.

Mýtus:

V zimě je v pasivních bytech chladno, v létě se přehřívají.

Pravda:

Rekuperační jednotka se stará o udržování stálé vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá, v létě v nich udržuje příjemný chlad. S odváděným vzduchem z místností do výměníku odchází také teplo, které se ovšem neztrácí. Jednotka ho předává čerstvému vzduchu vháněnému opět do bytu. Je využito i teplo, které vyzařuje lidské tělo nebo používané domácí spotřebiče. V létě je naopak možné použít noční předchlazení. Rekuperační jednotka a žaluzie zajistí, že ani v parném létě teploty v interiéru nepřesáhnou 27°C. Systém řízeného větrání tak bohatě stačí – není potřeba pořizovat drahou a nezdravou klimatizaci.

Mýtus:

Protože se v pasivních bytech nevětrá, je v nich velká vlhkost, tvoří se plísně a množí se roztoči a bakterie.

Pravda:

Řízené větrání zajišťuje v bytech neustále čerstvý vzduch a udržuje optimální hladinu vlhkosti. Prašnost výrazně omezují prachové filtry. Díky tomu v pasivních bytech nemají plísně, bakterie ani roztoči šanci. Zejména alergici, astmatici a lidé trpící ekzémy ocení zdravé prostředí, ve kterém se jim bude dobře žít. Kdyby tohoto stavu s optimální hladinou vlhkosti chtěli lidé dosáhnout v normálním bytě, museli by větrat ve dne i v noci každou hodinu. A ani tak by neměli ideální prostředí, protože větrání okny přináší do bytu prach i hluk a navíc vysouší vzduch.

Mýtus:

Použité technologie jsou náročné na údržbu.

Pravda:

Rekuperační jednotka je v nově stavěných bytových domech umístěna v technickém zázemí domu. Její údržba a výměna filtrů je technicky nenáročná a kompletně ji obstarává správcovská firma.

Mýtus:

Vlastnosti pasivních domů může ohrozit náhlý výpadek elektřiny.

Pravda:

Nízkoenergetické a pasivní domy mají natolik nadstandardní energetické vlastnosti, že je neohrozí ani náhlý výpadek dodávek energií. V takovém případě teplota v bytě neklesne o více než jeden stupeň za den. Pokud by došlo k dlouhodobějšímu výpadku proudu, teplota v bytě zůstane na 13 až 15 stupních.

Mýtus:

Ceny nízkoenergetických a pasivních bytů jsou vysoké, jejich pořízení se nevyplatí.

Pravda:

Nízkoenergetické a pasivní bydlení používá kvalitní materiály a vyspělé technologie. Koupě takového bytu se rozhodně vyplatí. Jeho pořizovací cena není o mnoho vyšší a kupující získá to, co ve standardním bytě nedostane: velmi komfortní a především zdravé bydlení, které navíc výrazně šetří provozní výdaje. Zejména náklady na vytápění, které jsou čtyřikrát až šestkrát nižší než u běžných novostaveb. Roční úspora tak činí 7.000 až 15.000 korun. Návratnost při současných cenách energií je 10-15 let. Kromě úspor za energie tato investice do kvality přinese 7-10% roční zhodnocení. Navíc je třeba mít na paměti, že Evropská směrnice požadavkem na budovy s téměř nulovou spotřebou energie neovlivní jen nové domy. Také při rekonstrukcích a úpravách, které budou vyžadovat stavební povolení, bude již nutné dodržovat nové normy. Lidem, vylepšujícím své starší bydlení, se tak v důsledku toho výrazně zvýší náklady.

V Česku také všeobecně panuje názor, že nízkoenergetické a pasivní, tedy přírodu co nejméně zatěžující bydlení, pro majitele znamená omezení jeho životních standardů. Je tomu ale právě naopak: toto bydlení nové generace přináší mnoho výše popsaných výhod. Mýty, které o něm kolují, jsou ve valné většině jen mylnými domněnkami, často zaviněnými neznalostí.Přestože je u nás povědomí i osvěta nižší než v zahraničí, zájem o nízkoenergetické a pasivní bydlení se stále zvyšuje. Dokládá to mimo jiné i fakt, že zatímco před několika lety se nízkoenergetické projekty stavěly zhruba do 10 bytových jednotek, v současné době se setkáváme s mnohem rozsáhlejší projekty, jako je třeba Ecocity Malešice se 110 byty a Park Hloubětín se 125 byty.