Rostoucí ceny energií přiměly v uplynulých letech bytová družstva a společenství vlastníků jednotek zamýšlet se nad úsporami v dodávkách tepla. Toho využili prodejci tepelných čerpadel, kteří začali předkládat nabídky s údajně úžasnými úsporami. „Praxe však ukázala, že čísla neodpovídají realitě a tepelná čerpadla energetiku nespasí,“ říká Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica.
Stále se ptáte: Jak máme rozumět dílkům na indikátorech tepla na radiátorech?
Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Naše radiátory dostaly nového spolubydlícího. Je jím nenápadná bílá krabička s displejem, která je upevněná na radiátoru. Jedná se o indikátory spotřeby tepla, kterými musí být osazeny všechny radiátory v bytech. K čemu nám vlastně jsou? Jak máme rozumět dílkům, které indikátory ukazují?
Musíme je mít?
V letošním roce se v mnoha domech na našich radiátorech také poprvé setkáváme s indikátory spotřeby tepla (poměrovými měřidly). Instalace indikátorů je povinná! Povinnost osazení bytových přístrojů (indikátorů, měřičů tepla a teplých vodoměrů) stanoví prováděcí předpis vyhlášky č. 237/2014 Sb. k zákonu č. 318/2012 Sb.
Naše nejčastější chyba – počítáme dílky na peníze
Poměrové měřiče nejsou absolutními měřiči z pohledu metrologie, protože neukazují žádné fyzikální jednotky (jako např. elektroměr, plynoměr). Jde o indikátory rozdělovačů topných nákladů (dále jen IRTN), které vyhodnocují povrchovou teplotu jednotlivých otopných těles v objektu a lze podle nich určit podíl otopného tělesa (uživatele) na celkovém množství odebraného tepla v Kč na patě domu.
Odečtená hodnota z IRTN nemá žádný vypovídající údaj v Kč. Tyto hodnoty jsou dále přepočítány koeficienty. IRTN se montují dle normy ČSN EN 834 (elektronické IRTN) nebo 835 (odpařovací IRTN). Jedním z koeficientů je zejména koeficient výkonu otopného tělesa a koeficient přestupu tepla z otopného tělesa na IRTN. Stanovení těchto koeficientů se odvíjí od rozměrů, konstrukce, typu a způsobu zapojení otopného tělesa a typu instalovaného IRTN namontovaného přesně definovaným způsobem. Dalším koeficientem je poloha dané místnosti, způsob určení koeficientu místností není závazně stanoven.
„V praxi dochází k jejich stanovení několika způsoby a to buď dle návrhu metodiky rozúčtovatele nebo výpočtem dle tepelných ztrát jednotlivých místností (bytů),“ vysvětluje Jarmila Trčková, specialistka na rozúčtování ze společnosti ista ČR.
V některých případech je výkon otopného tělesa nebo i poloha místnosti již naprogramována v IRTN a výsledný odečet je již zohledněn ve stavu na IRTN. Pro lepší přehlednost a informovanost konečného uživatele nejsou koeficienty skryty v IRTN a jsou uvedeny v konečném vyúčtování rozúčtovatele.
Počet dílků versus cena tepla
K zjištění ceny za jednotku (dílek) je třeba znát odečty všech konečných uživatelů (přepočtené výkonem otopného tělesa a polohou místnosti) a celkové náklady vyfakturované dodavatelem tepla. Cena za jednotku se vypočítá jako podíl celkových nákladů v Kč k celkovému počtu jednotek za objekt (resp. patní měřidlo). Při porovnávání výše odečtu je třeba porovnávat shodné typy RTN, stejného výrobce a stejného typu. U elektronických RTN je v běžně používaných místnostech roční náměr ve stovkách až tisíců dílků, oproti například odpařovacím přístrojům, kde je náměr jen v jednotkách až desítkách dílků za celý rok. (elektronické jsou tedy i přesnější).
Vzorový příklad výpočtu spotřebních nákladů na teplo najdete v článku Indikátor spotřeby tepla není žádné měřidlo.
Zohlednit je nutné i legislativní limity nákladů na vytápění
Dále je třeba při rozúčtování nákladů na teplo porovnat průměrné náklady na metr čtvereční jednotlivých bytů oproti průměrnému nákladu na čtvereční metr objektu, tak aby byla naplněna platná legislativa (limity mezi kterými se mohou pohybovat náklady na vytápění v Kč). V případě, že se uživatelé odlišují od průměrného nákladu, je třeba provést další korekce a úpravu výpočtové metody. Změna legislativy posunula minimální náklad (dolní hranici) z 60 % na 80 % a maximální náklad (horní hranici) byl zvýšen ze 140 % na 200 % průměrných nákladů na 1 m² plochy objektu.
Jak to s indikátory tedy je?
IRTN tedy v domě (objektu) slouží především pro spravedlivější rozdělení nákladů mezi jednotlivé uživatele v návaznosti na jejich spotřebu (odběr) tepla. Laicky řečeno – kdo více topí, více platí. A ještě jedna důležitá informace pro příští topnou sezónu: Naměřené hodnoty nelze porovnávat. Odečtené dílky na rozdělovačích topných nákladů (RTN) nejsou z roku na rok srovnatelné. Je to závislé na různých venkovních teplotách, délce topného období, poloze bytu, typu regulačního ventilu apod.
Další podobné články
Zavřením radiátorů se výdajů za teplo ještě nezbavíte
Venkovní teploty stoupají a vy už dávno máte vypnuté topení. Nenechte se mýlit! Bez ohledu na zavřené radiátory ale musí vaším domem dále kolovat teplo, které zaplatíte. Proč to tak je a kdy topná sezóna končí, případně kdy ji lze přerušit?
Aktuálně o energetických úsporách
Energetické úspory nejsou jen otázkou vaší peněženky, ale jsou v centru pozornosti celé společnosti. V případě bytových domů se však setkáváme s jedinečnou výzvou: jak dosáhnout efektivního snižování …