Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Složité vymáhání dluhů nájemců a vlastníků na nájemném a za služby spojené s užíváním bytu řeší bytová družstva a společenství vlastníků čím dál častěji. Bohužel však podle současného legislativního rámce nemají při uspokojování pohledávek přednostní právo v exekučním, ani v insolvenčním řízení. Legislativa nenabízí ani žádné další účinné nástroje, které by pomohly situaci řešit.
„Dlužníka můžete zažalovat. Jde-li jeho majetek do konkursu, výtěžek z prodeje ale často přednostně obdrží banka jako zástavní nebo zajištěný věřitel,” uvádí Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Na rozdíl od bankovních domů nebo splátkových prodejců se ale bytové korporace stávají věřiteli nedobrovolně. Vznik dluhu nikterak neovlivní.
Podle aktuálních údajů svazu, který sdružuje kolem 245 družstev a více jak 400 společenství vlastníků majících ve správě přibližně 600 tisíc bytů, představuje celková výše dluhů vůči jeho členům za loňský rok více než 250 milionů korun. Počet dlužníků se pohybuje kolem 17,5 tisíce. Oproti roku 2016 sice nedošlo k nárůstu celkové dlužné částky ani počtu neplatičů, narostl však podíl nedobytných pohledávek. Oproti roku 2016, kdy tvořily 28 procent, na 44 procent v roce loňském.
V průměru vychází na jedno členské družstvo zhruba milionový dluh, což je alarmující údaj.
Novela občanského soudního řádu z loňského roku sice zavedla, že v případě, kdy dojde ke zpeněžení dlužníkova bytu, 10 procent z výtěžku prodeje je rezervováno pro přednostní uspokojení pohledávek společenství vlastníků. Podle svazu ovšem ve většině případů dlužnou částku nepokryje, obzvláště ve větších městech. U bytových družstev navíc nepřichází prodej jednotky v úvahu vůbec, protože bytové družstvo je samo vlastníkem bytu.
Dluhy neplatičů jsou hrazeny ze společných zdrojů. Na neplatiče tak doplácejí všichni ostatní bydlící.
„Jak bytovým družstvům, tak i společenstvím vlastníků by pomohlo, kdyby přešly v obou případech do skupiny přednostních pohledávek, kam patří mimo jiné i výživné či státní pohledávky,“ myslí si Jan Vysloužil. Zákonodárci by tak podle něj měli tento požadavek zohlednit při právě projednávané novele insolvenčního zákona. Ta se nyní nachází před druhým čtení v Poslanecké sněmovně.
“Ocenili bychom samozřejmě, kdyby vedle novelizace insolvenčního zákona poslanci učinili tuto úpravu také v občanském soudním řádu, podle kterého se řídí podmínky vymáhacího procesu,” dodává Jan Vysloužil. Většina dlužníků se totiž nachází v exekučním řízení, jen zlomek z nich dosáhne na oddlužení.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.
Aktuální vývoj realitního trhu přináší další poznatky. Přinášejí i změnu v uvažování, zda se více vyplatí investovat do vlastního bydlení, nebo je ekonomicky výhodnější setrvat v nájemním vztahu a vsadit na pronájem bytu. Rozhodování také pochopitelně ovlivňuje lokalita.
Máme za sebou období vyúčtování spotřebovaných energií. V případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, vás však možná překvapil neplánovaný výsoký výdaj. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?