Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Pro nákup oken byl zcela záměrně zvolen rozměr o výšce 1 400 mm a šířce 1 200 mm, a to z toho důvodu, že se jedná o hraniční rozměr pro délku a správné umístění výztuh plastového profilu. A jak se během rozboru ukázalo, ne všichni výrobci tyto parametry správně dodržují. Testováno bylo celkem osm oken od výrobců či internetových prodejců.
„Před nákupem oken na internetu, coby sériového výrobku rozhodně varuji. Webové formuláře, aniž by se kdokoli dotazoval na detaily, neřešily například umístění kliky, ani stranu otevírání okna, stejně jako mikroventilaci. V jednom případě dokonce došlo k záměně výšky a šířky okna… prostě internetový šotek řádil, ale my to platili,“ uvádí s lehkým úsměvem Tomáš Sysel z IZB.
Cenově se okna pohybovala v rozmezí od 3 600 Kč do 8 051 Kč a rozhodně neplatí, že o 100 % dražší okno svojí životností vydrží jednou tak dlouho… kvalitu oken cena prostě neurčuje. „Okna rozhodně kupujte v kamenných vzorkovnách, kde vám musí poradit, jaká zvolit a v jakém provedení podle účelu, kterému budou sloužit. Rozhodně je také třeba vybrat takovou vzorkovnu, která bude fungovat i během záruční doby vašich oken a ideálně i po několika letech, když budete dostavovat a potřebovat dokoupit úplně stejná okna, jako máte na původní části domu,“ radí Tomáš Sysel z IZB.
Zakoupené vzorky oken byly podrobeny detailnímu rozebrání, neboli pracovně řečeno pitvě, při které byl každý jednotlivý detail porovnáván se standardem. „Každý vzorek jsme nejprve vizuálně zkontrolovali a následně přistoupili k postupné demontáži, oddělení křídla od rámu a zkoumání kvality kování,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB. V rámci pitvy tak bylo zkoumáno osm parametrů – profil rámu a křídla, výztuhy, příprava na montáž, těsnění, vady skla, obsah těžkých kovů a UV stabilita. A my se teď podrobněji zaměříme na každý zvlášť!
Okenní rám a křídlo se podle síly stěny profilu řadí do kategorií tříd A, B nebo C, přičemž třída A zahrnuje profily o vyšší tloušťce stěny a požadavky s dalšími kategoriemi klesají. Profil A navíc odpovídá prvoplastu a třídy B a C recyklovanému plastu – ten však smí být použitý pouze v nepohledových částech plastového profilu a ne na jeho pohledových částech. Konkrétní limity pro jednotlivé třídy a pohledové a nepohledové plochy jsou shrnuty v následující tabulce.
Tabulka: Klasifikace profilů podle tloušťky stěny
| Typ stěny | Třída A | Třída B | Třída C |
| pohledová plocha | ≥ 2,8 mm | ≥ 2,5 mm | Bez požadavku |
| nepohledová plocha | ≥ 2,5 mm | ≥ 2,0 mm | Bez požadavku |
U celé řady oken byly zjištěny jiné třídy, než jaké výrobce deklaroval. „Za největší průšvih považuji okno, u kterého výrobce udával profil rámu B, ale při testování jsme zjistili čisté C. Největším překvapením pro nás pak bylo okno, u kterého výrobce na štítku uváděl všechny třídy profilů. Profil C měl kvalitu profilu B, což je sice pozitivní, nicméně pro kvalitní provedení oken je důležitý jednotný materiál,“ popisuje Tomáš sysel z IZB.
Aby okna měla pevný rám a vydržela prudké poryvy větru, ale třeba i nechtěného návštěvníka v podobě zloděje, jsou jejich profily vybaveny kovovými výztuhami. „Ani takto důležitý pevnostní prvek, jako je ocelová výztuha plastového profilu, není žádnými normami limitován a přitom výztuhy zajišťují celkovou odolnost okna proti délkové a materiálové roztažnosti. Samozřejmě platí, že čím je výztuha masivnější, tím lepší. Ovšem není vidět, je očím skrytá a laik tak nemá moc šancí, jak si ověřit její kvalitu a provedení, nezbývá mu než věřit výrobci,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB.
Výztuhy bývají standardně ve tvaru písmene U a ošetřeny pozinkováním proti korozi. Zdaleka ne vždy se na to u zakoupených oken můžeme spolehnout. „Mezi testovanými okny jsme objevili různé „zajímavosti“ – například velmi tenké prolisované výztuhy o síle potravinové folie či lakované výztuhy, anebo dokonce zkorodované varianty, což je pro pevnost profilu opravdu průšvih. Navíc koroze na profilech může nežádoucně probarvit plast a je celkem jisté, že do komor profilu zatéká, což rozhodně není stav, který by měl CE štítek tolerovat. Praxe bohužel taková je.
Navíc si vezměte, jak taková výztuha, ať už ta prolisovaná ztenčená nebo ta zkorodovaná, bude vypadat například pro pěti či deseti letech užívání okna,“ glosuje zjištěná fakta Tomáš Sysel z IZB a dodává: „Na výztuhách byla rozdílná kvalita oken zřejmá opravdu hodně. Pomohli jsme si navíc i váhou jednotlivých profilů, kdy hmotnostní rozdíl mezi okny s nejhoršími a nejlepšími výztuhami činil pět kilogramů, což mezi nimi znamenalo 100% rozdíl!“
Na závěr kapitoly o výztuhách ještě jednu perličku ze světa oken, splňující české normy. „Do výztuh se běžně kotví zamykací body kování. Ovšem jedno z oken je takto řádně kotvené nemělo, takže kdybychom chtěli, otevřeli bychom jej třeba i kávovou lžičkou,“ doplňuje s pozvednutým obočím Tomáš Sysel z IZB.
Vzhledem k tomu, že byla okna zakoupena koncovým spotřebitelem, měla být ve stavu, kdy budou moct být bez dalších úprav nainstalována. V polovině případů se tak ale bohužel nestalo. „U čtyřech oken nebyla vůbec žádná příprava na montáž, tudíž bylo zcela na laikovi, jak si okenní rám ukotví do připraveného otvoru. Naopak pozitivní bylo, že tři okna z osmi posuzovaných dané otvory měla předvrtána a byla navíc vybavena i manipulačními popruhy, což práci s nimi výrazně ulehčuje,“ vysvětluje Tomáš Sysel z IZB.
Způsob, jakým jsou okna utěsněna, hraje v jejich správné funkčnosti významnou roli. „Kvalitní těsnění by mělo být u plastových oken vcelku, v rozích ohýbané. Nekvalitní okna mají těsnění v rozích svařované společně s profilem, což zpravidla znamená netěsnost, a tedy riziko zatékání a úniku tepla. I toto špatné řešení těsnění jsme na našich oknech našli, a přitom okna dle CE štítku byla v pořádku,“ nastiňuje další výsledky pitvy Tomáš Sysel z IZB a dodává: „Nicméně u rohového provedení těsnění jsme objevili i jednu raritu. Jedno okno sice mělo těsnění ohýbané, ale v rozích bylo profrézováno až do vnitřní komory, čímž byl zničen celý rám.“
Na odolnosti pro dlouhodobé používání oken či při extrémní námaze například silným vichrem, se významně podílí také čepy okenních závěsů. I u této části byly mezi okny výkyvy, nicméně většina z nich byla normě. Rozdíl byl v jejich průměru a ten významně ovlivňuje možnost výměny okenního skla za vyšší provedení, například trojsklo za původní dvojsklo. „Pokud jsou průměry čepů 6 mm, pak v budoucnu bude snadnější takové okno přesklít. Tato okna i díky tomu mají připravenou vyšší nosnost pro akustická a bezpečnostní skla. Čepy o průměrech 3 mm jsou sice v pořádku, ale neumožní kvalitní funkci okna při přesklení, protože časem se okno zákonitě musí začít prověšovat,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB a dodává další zjištěnou perličku: „U jednoho okna byly sice čepy tenké, ale co víc, závěsy byly upevněny univerzálními vruty do dřeva, což rozhodně není pro plastové profily ideální!“
Z osmi testovaných oken byly pouhé dvě bez vad ve skle – ať už se jednalo o nečistoty, nedostatečnou tloušťku okenní tabule či přerušení tmelu. Takové vady přitom ovlivňují nejen životnost oken, ale i jejich tepelně izolační vlastnosti.
Olovo a kadmium, jako těžké kovy, by se v dnešních plastových oknech vůbec neměly vyskytovat. Tento stav je však od roku 2015 řešen pouze u prvoplastů, u kterých jejich výrobce ví přesné složení směsi. Nicméně u recyklovaného plastu již toto složení pohlídat nelze, protože se v podstatě neví, z čeho je směs vytvořena. A protože se v hojné míře recyklují okna z počátku 90. let minulého století, kdy těžké kovy byly ještě povoleny, je jejich výskyt v recyklovaných okenních profilech více méně jistotou.
Objektivně je třeba uvést, že výrobci jsou při výrobě nových PVC profilů nuceni použít 15 % těch starých. „Co se týče limitů, tak pro olovo žádný limit opět není stanoven, ale pro kadmium už ano, ovšem je poměrně vysoký, a to 19 000 ppm. Těžké kovy jsou v plastových materiálech přítomny především z důvodu omezení jejich stárnutí, nicméně o to horší vliv pak mají na lidské zdraví,“ varuje Tomáš Sysel z IZB, a dále popisuje výsledky chemické pitvy zakoupených oken: „Nejvyšší koncentrace olova, kterou jsme v testovaných oknech naměřili, dosahovala přes 14 000 ppm! Bez přítomnosti těžkých kovů byla pouze tři okna a všechna byla z prvoplastu.“
Obsah již recyklovaného materiálu má přímý vliv na kvalitu oken ve smyslu jejich životnosti. „Přiznejme si, že jedním z důvodů nákupu plastových oken je jejich snadná údržba. Bohužel přítomností recyklovaného plastu se materiál stává porézním a bezúdržbovost pouhým mýtem. Porézní materiál velmi rychle podléhá znečištění a povětrnostním vlivům, a to je druhý důvod, proč se zajímat nejen o cenu, ale i o kvalitu materiálu použitého na oknech,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB a dodává:
„Z původně levného okna se totiž velmi rychle stane nekvalitní předražený šmejd s nízkou kvalitou na hranici životnosti, který se v konečném důsledku několikanásobně prodraží.“
Testy zakoupených oken navíc ukázaly i takovou skutečnost, že CE štítek vůbec neinformoval o obsahu olova a kadmia, ale přitom byl v okenním rámu naměřen. „Až se zdá, že zákazník je záměrně uváděn v omyl a nejsou mu zcela cíleně sdělována základní fakta o nabízeném výrobku. Z mého pohledu jsou problematičtí především prodejci nakupující výrobky u jiných firem ve vztahu k zákazníkovi, který očekává kvalitu odpovídající ceně,“ doplňuje Tomáš Sysel z IZB.
Aby bílá bílou zůstala, a to i na přímém sluníčku! Nikdo nechceme, aby měl náš dům po čtyřech až pěti letech na jižní straně okna se žlutohnědými rámy, když na zbylých stěnách jsou bílá. A proto byla okna podrobena testu stálobarevnosti. „Barevnou stálost bílých plastových profilů jsme zkoumali pomocí přístroje Q Sun, což je xenonová testovací komora. Xenonové zářivky navíc poskytují v laboratorních podmínkách možnost simulace reálného slunečního záření s hodnotami UVA a UVB.
Testovali jsme tak, že se cyklus 1,42 hodiny osvícení střídá v pravidelných rytmech s 18minutovým skrápěním vodou. Osvit o délce 1 000 hodin pak pro představu odpovídá devíti až dvanácti letům jižní fasády,“ přibližuje Tomáš Sysel z IZB a dále pokračuje s výsledky testování: „Po několika cyklech měnily vzorky okenních profilů barvy od bílé přes krémovou a okrovou až po tmavě hnědou a naše testování tak udivilo i zkušené vědecké pracovníky, kteří zkoušky v laboratořích vedli a zaštiťovali. Barevná stálost se pohybovala v hodnotách, které tři a více krát překračovaly normy například pro kvalitu plastů v automobilovém průmyslu.
Tyto odchylky v barevnosti jsou samozřejmě nežádoucí a navíc viditelné. Celou situaci dokresluje šokující vyjádření přední světové společnosti BASF, která přiznává, že „se stále nedaří dosáhnout kvality prvomateriálu“. U jednoho z oken došlo nejen k barevným změnám, ale i k tvarové deformaci. Podotýkám, že i toto okno splňuje certifikaci CE a prošlo českou normou. Ani si snad nechci připustit, že i tento výrobek je běžně dostupný na trhu a my si jej koupíme s představou jeho dlouhé životnosti, vždyť je to přece okno se štítkem CE, který mi ručí za kvalitu!“
Tato standardní zkouška výrobních závodů jednotlivých výrobců pomáhá za použití jednoduchého přístroje odhalit skutečnou kvalitu zpracování a pevnost sváru materiálu plastových oken. Navíc umožňuje vizuálně zkontrolovat kvalitu sváru, respektive kvalitu strojového tavení materiálu, ke kterému v místě spoje dochází. Protože stavba v průběhu času „pracuje“, okna mají tendenci praskat.
Nekvalitní svár se pak zpravidla projeví do roka a v případě poškození rámu je třeba vyměnit celé okno. „Při našem testu jsme použili roh okenního rámu o délce ramen 35 cm a následně jsme shora tlačili na roh hydraulickým pístem, dokud rám neprasknul. Při testu se běžně užívá síla 2 500 Newtonů, která odpovídá 250kilogramové zátěži, a tento tlak by podle obecně platných pravidel mělo okno zvládnout. Norma pro hraniční zátěž zde opět neexistuje a tuto hodnotu stanovují individuálně technologové výrobců.
Nicméně za hraniční hodnotu lze považovat 3 000 Newtonů,“ shrnuje Tomáš Sysel z IZB a hned popisuje zkušenosti, které při testování získal: „Již na začátku testu bylo zjevné, že jestliže byly na jednom okně použity tři různé profilové řady, nemůže takové okno vykazovat dostatečně kvalitní hodnoty. A to se u rámu také skutečně potvrdilo, protože rám tohoto okna prasknul již při působení síly o 2 950 Newtonech. Zaručeně nejhůře však dopadlo okno, které se rozlomilo již při 2 000 Newtonech.“
Jak bylo řečeno v úvodu, výrobce si na základě dokumentů od Notifikované osoby vydá ES prohlášení o shodě a k výrobku připojí již zmíněné označení CE, které pak opravňuje k prodeji v EU. Testy probíhají v certifikačních organizacích, které byly využity i při těchto testech vzorků oken. Testování proběhlo v největší zkušební a certifikační organizaci v České republice – Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha, s.p. (TZÚS Praha, s.p.). Mezi základní povinné vlastnosti, které by měly být předmětem zkoušek a protokolu o počáteční zkoušce typu výrobku, se řadí následující vlastnosti:
Parametrů je mnohem více, výrobce však nemá povinnost otestovat všechny. U některých stačí uvést, že nebylo testováno, a u jiných se lze výsledku dobrat výpočtem, jako například odolnost proti otevírání a zavírání oken či mechanické vlastnosti, jako například únosnost.
Samotné testování probíhá za přísných a předem pevně stanovených podmínek. Okna jsou testována tak, jak byla dodána a určujícím faktorem je jejich snadné otevírání a zavírání. „Naprosto nepřijatelné bylo, že hned dvě okna jsme vůbec nemohli do testů zahrnout, protože prostě a jednoduše nebyla seřízena tak, aby mohla být instalována. Jedno z těchto dvou oken se nám řádně seřídit ani nepodařilo, a to i přes jeho CE certifikaci, a proto jsme jej z těchto testů museli úplně vyřadit. Druhé okno se nám nakonec podařilo seřídit tak, že mohlo být řádně usazeno do testovacího otvoru a podrobeno testům. Nicméně nevím, jak by si s ním poradil laik, který jej v dobré víře koupil a chtěl použít, tedy standardně usadit do okenního otvoru,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB.
Zkušební postup testu průvzdušnosti stanovuje norma ČSN EN 1026 a klasifikační postup pak norma ČSN EN 12207. Zkouška se provádí z několika důvodů, jedním z nich je zjištění správného nastavení a základní funkci výrobku, tedy zda je rám správně ukotven do otvoru, zda okno s rámem vytváří správný funkční celek, a hlavně zda je správně seřízené kování a provedené těsnění. „Představme si, že oknům simulujeme běžné zatížení větrem při kladném tlaku a naopak známý „komínový efekt“ při tlaku záporném.
Komínový efekt je situace kdy v domě otevřeme dveře nebo okno a vznikne průvan, určitě známá situace pro každého z nás. V průběhu zkoušky tak byla okna v rámu upevněna ve speciální komoře a působily na ně větráky – nejdříve kladnými a poté zápornými tlaky,“ popisuje Tomáš Sysel a hned pokračuje: „Nejdříve bylo na vzorek působeno třemi tlakovými rázy o velikosti 660 Pa. Tím jsme zjistili úvodní funkčnost kompletu a také ověřili správnou montáž. Po otevření bylo třeba zkontrolovat, zda je možné pokračovat v testu. Následovalo působení zkušebním tlakem ve stupních po 50 Pa vzestupně až do 300 Pa, poté po 150 Pa do 600 Pa. Pro každý tlakový stupeň jsme měřili a zaznamenávali průvzdušnost.“
Aby se však nehovořilo pouze o nic neříkajících číslech, jednotlivé hodnoty si lze podle Beaufortovy stupnice rychlosti větru představit následovně:
Tabulka: Specifikace tříd průvzdušnosti
| Třída | Tlak, který musí vydržet |
| 1 | 150 Pa |
| 2 | 300 Pa |
| 3 | 600 Pa |
| 4 | >600 Pa |
A jak to s okny dopadlo? „Samotná zkouška průvzdušnosti moc překvapení nepřinesla, ani jsme neočekávali, že by v testu byla zastoupena okna třídy 2 nebo horší a jsme přesvědčeni, že taková na trhu již ani nenalezneme. Pravdou je, že naše přesvědčení bylo výrobci otestováno poctivě. Vyjma vzorků, které jsem zmiňoval úvodem, se jich polovina dostala až k nejvyšší třídě č. 4 a zbylá ke třídě č. 3.
Asi nikdo z nás nechce mít po dešti mokré parapety, natož dešťovou vodu v bytě. Z tohoto důvodu následuje zkouška vodotěsnosti, jejíž zkušební postup stanovuje norma ČSN EN 1027 a klasifikační postup norma ČSN EN 12208. „V první fázi testu bylo okno skrápěno lehkým deštěm po dobu 15 minut a po stejnou dobu pak následoval tzv. hnaný déšť, podobný extrémním výkyvům počasí, tak jak je známe z posledních let, a jejichž výskyt dle vědeckých modelací bude stále častější,“ přibližuje postup testování Tomáš Sysel z IZB, který hned navazuje: „Postřikování bylo zahájeno při nulovém zkušebním tlaku a trvalo 15 minut.
Na to následovalo postřikování a působení zkušebním tlakem ve stupních po 50 Pa a intervalu 300 sekund. Sledovali jsme jak dobu trvání, tak hodnotu tlaku a zaznamenali, kdy dojde k průniku vody.“
Asi už nebude překvapení, že mezi testovanými se našla i taková okna, která byste si domů raději pořizovat nechtěli. „Zaručeně nejhůře dopadlo okno, kterým pronikla voda už při tlaku 150 Pa po čtyřech minutách. Jedním z oken pak voda pronikala v místě funkční spáry po obou stranách, což bylo mezi vzorky opravdu výjimečné. Pomyslným vítězem této zkoušky se stalo okno, které vydrželo necelou minutu při tlak 2 100 Pa,“ popisuje výsledky testování Tomáš Sysel.
Postup testování odolnosti oken vůči zatížení větrem stanovuje norma ČSN EN 12211, klasifikační postup pak norma ČSN EN 12210. „Test sestával ze tří zkoušek – první byla zkouška průhybu, během které byl měřen průhyb křídla při kladném tlaku +1 600 Pa, při kterém je na okno foukáno fukarem, a při záporném tlaku -1 600 Pa, kdy je naopak použitý vysavač. Na rámech oken byla podle velikosti křídla umístěna čidla, která sledovala průhyb rámu.
Pokud vzorek zkoušku vydržel, postoupil do dalšího kola,“ glosuje Tomáš Sysel z IZB a pokračuje s popisem druhé zkoušky: „Následovala zkouška při opakovaném tlaku, při které byly vzorky vystaveny 50 cyklům záporného a kladného tlaku o velikosti 800 Pa. I u této zkoušky platilo, že pokud vzorky prošly, čekalo je „další kolo“. A tím byla zkouška větruodolnosti. Při té byly vzorky vystaveny kladnému a zápornému tlaku o velikosti 2 400 Pa. Po zkoušce jsme zaznamenali stav vzorku – zda se žádná jeho část během zkoušky nerozlomila, zda nedošlo ke kroucení kování či vzniku trhlin nebo prasklin na dílech rámu.“ Jestliže tlak o velikosti 600 Pa přestavuje vichřici, která se nachází téměř na špici Beaufortovy stupnice rychlosti větru, pak tlak 800 Pa a vyšší už je kompletně nad jejím rámcem.
A jaký výsledek přinesl tento test na oknech splňující CE certifikát? „Absolutně nejhorší bylo okno, které přestalo těsnit už při tlaku 1 200 Pa, nicméně měli jsme i okno, které vydrželo až extrémní zatížení a bylo zařazeno do kategorie CE2400, což znamená, že přestalo těsnit až při tlaku 2 400 Pa,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB.
Okna na českém trhu mají CE certifikaci a splňují české normy, a přitom jak testy ukázaly, mají kovové výztuhy tenké jako potravinová folie, závěsy mohou být kotveny vruty do dřeva, bílý plast lehce zežloutne a prudký déšť si najde cestu třeba nesprávně svařeným těsněním v rohu okna. „V úvodu našeho záměru jsme očekávali výrobky v kvalitě odpovídající trhu. Překvapivě však jednoduchý výrobek, který je laicky totožný, vykazuje podstatné rozdíly v ceně, vlastnostech i zpracování,“ uvádí Tomáš Sysel z IZB a hned pokračuje: „Kvalitu výrobku ovlivňuje vstupní materiál, ale zásadní je technologie, přesnost a kvalita zpracování. Určité odchylky mezi jednotlivými vzorky jsme čekali, avšak výsledky nás šokovaly.
Některé výrobky nemohou takto plnit svoji funkci dlouhodobě, protože nabízí kupujícímu otřesnou kvalitu, kterou ovšem nelze jednoduše při nákupu odhalit. Co je ale jistým receptem na nespálenou kaši při koupi oken, je záruka kvality výrobce, a to nejen z pohledu výroby, ale i montáže a následného servisu.“ A co lze poradit na závěr? Důrazně varuji před nákupy na internetu či cenově výhodných nabídek.
Kvalitní výrobce má historii, má řadu reálných spokojených zákazníků a jejich realizací, u kterých si každý může ověřit pravdivost dané firmy. Kvalita se rozhodně vyplatí, a to i z pohledu sekundárních efektů kvalitní dodávky oken, dnes tolik řešených energetických, a tudíž finančních úspor. V této době, kdy cena tepla výrazně stoupá, by se i stát měl postarat o to, aby okna, která jsou výraznou součástí tepelné obálky budov, řádně plnila svoje funkce a očekávané vlastnosti,“ dodává Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení a závěrem doplňuje:
„I přes to, že některé výsledky byly opravdu tristní, byly bohužel v rámci současných předpisů v normě. Je tedy zřejmé, že nastal čas je zpřesnit a hlavně zpřísnit. Prvním krokem by mohla být změna oken z kategorie sériového výrobku na výrobek zakázkový, abychom jako spotřebitelé dostávali opravdu to, za co si zaplatíme.“
Ochrana nájemníků má právně silně ukotvenou pozici. V některých případech ale výše ochrany vede až k jejímu zneužívání. Je proto jistě dobrou zprávou, že vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka v červnu schválila změnu zákona, která pronajímatelům umožní jednodušší vystěhování problémových nájemníků tzv. rozkazem k vyklizení. Dojde tak ke zkrácení a především ke zjednodušení řízení před soudem.
Po krátkodobé přestávce mohou senioři a domácnosti s nižšími příjmy od konce června opět žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám Light. Nově mohou zálohově získat až čtvrt milionu korun, částku mohou využít na zateplení domu a instalaci solárního ohřevu vody.
Mezinárodní stavení veletrh FOR ARCH v září představí to nejlepší napříč stavebními obory. V termínu 17. až 21. září v PVA EXPO PRAHA nabídne inspiraci a cenné tipy pro stavbu, rekonstrukci, energetické úspory v domácnostech či poradí, jak optimalizovat náklady a efektivně využívat dotace. Nebude chybět doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost a možnost konzultací.
