Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Základní prostředek kontroly stavu bytu představuje osobní prohlídka pronajímatele v předmětném bytě. Právo vstupu do bytu má však své jasně dané meze, což zabraňuje tomu, aby se z něj stal šikanózní nástroj pronajímatelovy svévole. Ten samozřejmě nemůže vstupovat do nájemcova obydlí, jak se mu zachce. Takové chování je protiprávní a vede ke vzniku odpovědnosti, o které si řekneme víc níže.
Zákon však počítá s určitými výjimkami k prevenci vzniku absurdních situací, kdy by například během havárie nebylo možné z důvodu nemožnosti předchozího oznámení do bytu vstoupit (nepřítomnost nájemce apod.) a došlo by pak v důsledku toho k vytopení sousedního bytu. Dle § 2219 odst. 1 věty druhé OZ se totiž nevyžaduje oznámení prohlídky, pokud je nezbytné takto zabránit škodě nebo by hrozilo nebezpečí z prodlení.
Pro úplnost se sluší uvést právo vstupu dle obecné úpravy nájmu ve smyslu § 2333 OZ pro účely prohlídky bytu novými zájemci před skončením stávajícího nájemního vztahu. Nájemce má povinnost strpět prohlídku v době třech měsíců před koncem nájmu, přičemž byt může být zájemci zpřístupněn pouze v nezbytně nutném rozsahu a za přítomnosti nájemce a pronajímatele. Plánovaná prohlídka bytu musí být nájemci také předem v přiměřené době oznámena.
Ačkoliv pronajímateli právo vstupu svědčí pouze po předchozím oznámení, stále by se v případě nad míru častých prohlídek dalo mluvit o institutu zásadně narušujícím nájemcovo soukromí. I na obdobné případy zákon pamatuje. Pokud dle § 2219 odst. 2 OZ nájemcovi návštěvami v souvislosti s prohlídkami či přímo činností, za jejímž účelem jsou prohlídky prováděny (kupříkladu opravy či údržba bytu) vzniknou nájemci obtíže, které nejsou jen nepodstatné, vzniká nájemci právo na slevu z nájemného.
Nájemce může uplatňovat i další možnosti postihu za neoprávněné vstupy pronajímatele do bytu. V první řadě je nutné zmínit odpovědnost občanskoprávní. Z povahy věci se nájemce může u civilního soudu domáhat zamezení neoprávněného vstupování do pronajatého bytu ze strany pronajímatele nebo případně požadovat náhradu škody, pokud tímto chováním pronajímatele nějaká škoda vznikla. Tento nárok poškozený nájemce uplatňuje podáním žaloby. Pokud se však skutečně nájemce rozhodne řešit nastalou situaci soudní cestou, doporučuji předem zvážit, jestli je v případě nájmu bytu, jakožto vztahu obvykle dočasné povahy, vhodné riskovat zdlouhavý soudní spor.
Trestněprávní následky neoprávněného vstupu představují rozhodně pádnější hrozbu, kterou by pronajímatel neměl brát na lehkou váhu. Vstup do bytu bez splnění zákonných náležitostí totiž může být klasifikován jako trestný čin porušování domovní svobody ve smyslu § 178 trestního zákoníku, za který hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. V případě použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí k vniknutí do bytu se eventuální trestní sazba pohybuje od šesti měsíců do třech let.
Více článků naleznete na webu Okolobytu.cz nebo v e-letteru Okolo bytu.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.