Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Téměř polovina manželství v Česku končí rozvodem. Nejčastěji po třech nebo pěti letech. Jednou z nepříjemností rozvodu jsou i finanční komplikace s vypořádáním majetku. Tou nejčastější a největší bývá společná hypotéka, která je až na dvacet i více let. Jak se nejlépe vypořádat, pokud slib manželství nevydrží dobu hypotéky? Existuje několik možností.
První variantou je dohoda o tom, že i po rozvodu se společná hypotéka ponechá a bude se dál splácet společně. Každému pak připadne polovina nemovitosti, kterou lze například pronajmout nebo nechat pro děti. Pozor, o úmyslu nemovitost pronajímat je důležité informovat banku. Toto řešení je často nejlepší volbou, ale mnoho páru si jej nemůže jednoduše z finančních důvodů dovolit.
„Dalším řešením je, že jeden z rozvádějícího se páru si hypotéku a nemovitost ponechá a druhého vyplatí. Pro tuto variantu je ale důležité mít dostatečné prostředky, případně si navýšit hypotéku u své stávající banky, aby bylo možné druhého vyplatit, a pak dostatečný příjem, aby bylo možné „utáhnout“ celou (navýšenou) hypotéku sám. Banka v tomto případě posuzuje, zda je pro ni klient po změně situace dostatečně bonitní a má dost vysoký příjem na splácení. V případě nedostatečného příjmu je možné přibrat nového spoludlužníka, často to bývají rodiče či nový partner,“ říká Vojtěch Batěk ze Sberbank.
Třetí možností je prodej nemovitosti. Zde je možné hypotéku splatit z výnosu prodeje, případně kupec nabývá dům i s hypotékou a stává se novým dlužníkem banky. Při prodeji i s hypotékou bývá kupní cena ponížena právě o zůstatek úvěru. Většinou není třeba dělat další odhad ceny nemovitosti ani zajišťovat nové dokumenty. Nový majitel musí pouze doložit dostatečný příjem a projít úspěšně testem schopnosti dlouhodobě úvěr splácet.
Samozřejmě je nejlepší tyto informace vůbec nepotřebovat. V případě potřeby se ale budou jistě hodit.
Aktuální vývoj realitního trhu přináší další poznatky. Přinášejí i změnu v uvažování, zda se více vyplatí investovat do vlastního bydlení, nebo je ekonomicky výhodnější setrvat v nájemním vztahu a vsadit na pronájem bytu. Rozhodování také pochopitelně ovlivňuje lokalita.
Máme za sebou období vyúčtování spotřebovaných energií. V případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, vás však možná překvapil neplánovaný výsoký výdaj. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?
Před rokem byly ceny pronájmů v Praze v řádu stovek korun nižší a situace byla podobná i v dalších krajských městech. Z analýzy trhu bydlení dále vyplývá, že zatímco nájmy rostly, meziročně rostla i cena za metr čtvereční u starších bytů.
