Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Hypotéka je často běh na dlouhou trať. V tom horším případě se dokonce může stát, že vydrží déle než manželství. A protože skoro polovina manželství končí rozvodem, nabízí se otázka, co si v takovou chvíli počít s hypotékou. Existuje mylný předpoklad, že v případě rozvodového vypořádání je z hypotéky automaticky vyvázán ten z manželů, který hypotéku nepřevzal. Pro banku však není rozvodové vypořádání nijak závazné.
S rozvodem často souvisí povinnost hradit výživné na dítě. Vezmeme-li v úvahu muže, který se rozvedl, platí výživné a má novou rodinu, banka mu v případě nové žádosti o hypotéku kromě paušálních nákladů na osoby v jeho stávající domácnosti samozřejmě započte k tíži i výživné. Z hlediska bonity je na tom tedy hůř. Záleží nicméně na příjmech celé domácnosti.
Pokud má nová partnerka příjmy, získat novou hypotéku nemusí být problém. Pokud je ale doma s dítětem, situace je komplikovanější. Jestliže je muž rozvedený a novou rodinu nemá, banky mu samozřejmě opět započtou placené výživné k tíži bonity. V takovém případě je ale posuzován jako jednočlenná domácnost, což z pohledu paušálních nákladů na domácnost a na osoby žijící v domácnosti znamená, že se tyto náklady výrazně sníží.
Je pro živitele rodiny s průměrnými příjmy vůbec možné finančně zvládnout výživné i novou rodinu s případnou novou hypotékou? Určitě ano. Muži s průměrným příjmem platícímu výživné na dítě z předchozího manželství tímto závazkem sice klesá bonita, ale jeho nová žena na mateřské dovolené může tento výpadek příjmů kompenzovat třeba peněžitým příspěvkem v mateřství a následně rodičovským příspěvkem.
Z pohledu banky tak rodina může nakonec mít celkem slušnou bonitu. Získat hypotéku přibližně kolem 1,7 milionu korun by tak pro ni mohlo být reálné. Splátka bude například kolem 7 tisíc korun, takže na provoz domácnosti zbude poměrně rozumná částka. Pokud se k tomu ovšem ještě přidá nevypořádaná hypotéka z předchozího svazku, pak je situace mnohem komplikovanější. S průměrnými příjmy, stávající hypotékou, výživným a novou rodinou se dá jen velmi těžko pomýšlet na novou hypotéku – alespoň do doby, kdy se vypořádá původní závazek.
Když se manželé rozvádí, probíhá vypořádání majetku a závazků. Pokud mají například byt financovaný společnou hypotékou, tak se zpravidla dohodnou, že jeden z nich si nechá byt a tedy i hypotéku a s druhým se nějak vyrovná. Dohodne se to většinou u soudu v podmínkách vzájemného vypořádání. Zde se však často objevuje jeden zásadní omyl. Klienti banky se domnívají, že když si jeden z nich nechá byt a převezme hypotéku, tak ten druhý automaticky už žádný závazek nemá. To je ale nesmysl. Banka totiž musí spoludlužníka nejdříve z úvěru vyvázat, což udělá pouze tehdy, když druhý z manželů doloží, že má bonitu dostatečnou pro splácení úvěru. Pokud nebude jeden z manželů schopen doložit dostatečnou bonitu, tak banka druhého z manželů z úvěru nevyváže. I když je tedy dohoda o vypořádání majetku soudem posvěcená včetně toho, že jeden z nich převezme úvěr, nemá to ve vztahu k bance žádnou váhu. Banka tím není nijak vázána a nutno dodat, že tak je to správně.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.
Aktuální vývoj realitního trhu přináší další poznatky. Přinášejí i změnu v uvažování, zda se více vyplatí investovat do vlastního bydlení, nebo je ekonomicky výhodnější setrvat v nájemním vztahu a vsadit na pronájem bytu. Rozhodování také pochopitelně ovlivňuje lokalita.
Máme za sebou období vyúčtování spotřebovaných energií. V případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, vás však možná překvapil neplánovaný výsoký výdaj. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?