Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Kouříte doma? Zdálo by se, že je to čistě vaše věc. Stačí ale málo a ze zapálené cigarety je velký problém. Kouříte v koupelně, na toaletě, na lodžii, z otevřeného okna, či na společné chodbě domu? Počet stížností na vlastníky bytů či nájemce, kteří zamořují své sousedství kouřem z cigaret stoupá. Přibývá však i neoprávněných udání. Jak tyto sousedské spory řešit a co na to říká zákon?
Zákon stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání. „Toto pravidlo se týká osob, které obývají jak byty v režimu bytového spoluvlastnictví (běžně označovaném jako osobní vlastnictví), tak družstevním vlastnictví, stejně tak i nájemníky těchto bytů“, podotýká advokát Ondřej Preuss z platformy Dostupnyadvokat.cz. Co to však v praxi znamená? Nemohu si snad na balkóně zapálit cigaretu?
Krajské hygienické stanice od případů kouření na balkónech či ve společných prostorách dávají ruce pryč. Odborníci vždy doporučují dohodu mezi sousedy. Pokud by se situace po domluvě nezlepšila, nezbude než podat žalobu na zdržení se rušivého jednání.
Ještě jednu páku má nájemník. Ten by mohl naléhat na svého pronajímatele, aby mu umožnil řádný výkon nájemních práv. Jinak by mohl z bytu odejít či požádat o slevu z nájemného.
Pokud by soused i po verdiktu soudu dále imise vypouštěl, může obdržet postupně několik pokut v řádu desítek tisíc korun.
Žalobu se lze samozřejmě domáhat, aby nikdo nad míru nekouřil ve společných prostorách bytového domu. Zákaz kouření zde navíc může upravovat domovní řád. „Zde bych chtěl varovat nájemníky. Porušování domovního řádu může za určitých okolností vést i k výpovědi z nájmu,“ dodává advokát Ondřej Preuss
V současné době se vedou diskuze o míře závaznosti pravidel pro užívání společných částí, a to zejména ve vazbě na sankce za jejich porušování. „Ze svého pohledu jsem přístupnější k větší volnosti pro úpravu vnitřních pravidel chování u „bytových“ korporací (SVJ či BD), kde si mohou sami členové korporace určit, jaká pravidla mají platit. A zde platí, že vítězí většinový názor, byť rozumím i úpravám stanov, které pro takové situace budou vyžadovat vyšší konsensus, tj. hlasovací kvórum pro přijetí pravidel pro užívání společných částí,“ doporučuje Mgr. Martin Kroh, předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha
Jinou otázkou jsou vztahy, kde uživatel bytu není ve vyrovnané pozici s vlastníkem bytového domu, ale i zde je asi přípustná úprava vnitřních pravidel za souhlasu většiny uživatelů bytů v domě. Koneckonců první průlom přinesl sám zákon „o službách“ (67/2013), respektive jeho novela z roku 2015.
„Zcela specifickou otázkou je pak případné ukládání finančních sankcí, kde jsem naopak velmi zdrženlivý. Právě praxe ukazuje na spornost ukládání pokut, zejména v případech jako je kouření, porušování nočního klidu či zamykání dveří. Může jít o snadno zneužitelný mechanismus zaměřený jen na některé členy SVJ či BD. Zde asi není jiné východisko, než rozhodnutí soudu, byť vyšší míru legislativní podpory bych především u bytového spoluvlastnictví uvítal,“ konstatuje Mgr. Martin Kroh.
„V případě obtěžujícího kouření by se jednalo o žalobu na zdržení se rušivého jednání. Žalobce by zde ale musel prokázat, že mu například soused kuřák podstatně omezuje obvyklé užívání jeho bytu. To by patrně nedokázal, pokud si soused občas na balkóně zakouří. Pokud by však soused kouřil takovým způsobem, že by pach kouře byl často přítomný i v bytě postiženého souseda, mohl by žalobce uspět,“ říká advokát Ondřej Preuss z platformy Dostupnyadvokat.cz. Obdobné řešení lze volit i při kouření ve společných prostorách.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.
Pro všechna plynová zařízení, a tedy i kotel, platí, že by je měl jednou za rok zkontrolovat odborník. Kontroly plynových kotlů sice nejsou pro domácnosti ze zákona povinné, ale rozhodně se vyplatí. Nejvhodnější doba pro kontrolu nastává nyní po konci topné sezóny.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.