Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Hluk, který k nám doléhá z jiných bytů, případně zvenčí, doma vnímáme vždy, bez ohledu na denní hodinu. Jakmile se ale přiblíží večer, naše nelibost stoupá. Více toužíme po klidu a navíc i zvuky, které se možná trochu otupily běžným ruchem, jsou nyní podstatně více slyšet. Mejdan, hlasitá hudba nebo televize, dupot, soused kutil – rušení nočního klidu je velká kapitola.
Doba nočního klidu je definována zákonem o přestupcích č. 200/1990 Sb., o přestupcích jako doba od 22. do 6. hodiny. Zákonem stanovená doba nočního klidu tedy platí na celém území obce (respektive platí automaticky ze zákona na celém území ČR) bez ohledu na to, zda obec vydala či nevydala svou obecně závaznou vyhlášku.
Za rušení nočního klidu jsou považovány takové projevy fyzických osob v době nočního klidu, které jsou způsobilé porušit nebo ohrozit občanské soužití a veřejný pořádek. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.
Možná jste i vy zaznamenali, že se v posledních dnech o rušení nočního klidu více hovoří. Důvodem je novela zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb., která vstoupila v platnost 1. 10. 2016. Novela se ale týká pouze organizátorů koncertů, zábavy a dalších hlučných akcí, které se konají do noci a možností udělování výjimek.
„Obyvatelé se nemusí bát o své oslavy a jiné soukromé události. Novelizace přestupkového zákona se jich nijak nedotkne. Nepodléhají totiž oznamovacímu režimu vůči obci. Mohou se tedy konat i po 22. hodině, pokud neporušují noční klid,“ uvedla náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu Jana Vildumetzová.
Pokud jde o konání různých kulturních či společenských akcí, tak je nutno zdůraznit, že v České republice není žádným zákonem omezeno konání těchto akcí. Obec na základě místních zvyklostí zná akce celoobecního významu, u nichž předpokládá konání i po 22. hodině a kde dochází k rušení nočního klidu hlasitou produkcí či projevy účastníků akce. Tyto aktivity obec zahrne do své obecně závazné vyhlášky. Občané by o nich měli být informováni v dostatečném předstihu a tyto akce mohou podle předem schválených podmínek probíhat i v době nočního klidu. S povolováním akcí, zasahujícím do doby nočního klidu, souvisí novela zákona o přestupcích, která nabyla účinnosti 1. října 2016.
Pokud bude pořadatel v průběhu roku připravovat konání konkrétní akce (doposud neuvedené v obecně závazné vyhlášce), u které předpokládá pokračování i po 22. hodině včetně hlasité produkce či projevů účastníků narušujících noční klid, je povinen o tom informovat obec v dostatečném předstihu. Schválení akce a tedy udělení výjimky o zkrácení doby nočního klidu budou obce omezovat pouze na výjimečné případy a v součtu by se mělo jednat jen o několik dní v roce.
V případě, že akce nebude uvedena v obecně závazné vyhlášce a přesto po 22. hodině bude docházet k rušení nočního klidu, může obec obdržet stížnosti či jiná podání občanů a bude povinna se těmito podáními zabývat.
Zákon o přestupcích stanovuje, že za přestupek se považuje rušení nočního klidu, který je vymezen dobou od 22. do 6. hodiny, a to se vztahuje jak na naše osobní oslavy, tak i na pořádané akce, kterým nebyla udělena výjimka z nočního klidu.
Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí
b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč
c) zákaz činnosti
d) propadnutí věci
e) zákaz pobytu
Tady je výčet stručný: na prvním místě je bezkonkurenčně příliš hlasitá hudba, často provázená bujarým večírkem. Na druhém místě jsou hlasité hádky. Trojici výrazně nejčastějších situací rušících noční klid je psí vytí a štěkot.
V první řadě bychom se měli pokusit se společně dohodnout. Pokud se s vámi však soused nehodlá bavit a v rušení nočního klidu pokračuje, můžete zavolat strážníky městské policie nebo policisty. Podle Ireny Seifertové, vedoucí Kanceláře ředitele, Městská policie hlavního města Prahy, může policie problémovému sousedovi na místě uložit blokovou pokutu až do výše 5 tisíc korun, nebo celou věc postoupit k dořešení příslušnému správnímu orgánu úřadu městské části. Zde se pak výše pokuty může pohybovat řádově o tisíce korun výš.
U družstevních bytů je doporučeno kontaktovat představenstvo družstva a na obtěžující chování upozornit. „V případě SVJ má výbor daleko nižší pravomoci než u představenstva družstva. Zde bych doporučoval kontaktovat vlastníka a to ať už přímo, nebo prostřednictvím výboru. Je důležité, zda se rušení nočního klidu dopouští vlastník, či jeho nájemník. Zde bych upozornil na často podceňovanou skutečnost: za chování svého nájemníka je odpovědný vlastník bytu. Též doporučuji podívat se do domovního řádu a do stanov, jak je zde rušení nočního klidu zakotveno – například, zda je možné za takové chování uložit pokutu,“ radí právník Jan Eisenreich. Také můžete kontaktovat výbor, zde je ale, vzhledem k odlišné formě vztahu k bytu, řešení obtížnější.
Pokud váš problémový soused není vlastníkem bytu, je žádoucí, abyste kontaktovali jeho vlastníka, který tento byt pronajímá a vyzvali ho k nápravě celé situace. Pronajímatel bytu si s problémovým nájemníkem může ujasnit pravidla jeho chování, nebo v případě, že tento nájemník bude pokračovat ve svém nevhodném chování, může mu dát majitel výpověď z bytu.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.