Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Kdy musíte podat daňové přiznání z pronájmu bytu a co všechno si můžete odečíst?
Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Pronájem bytu patří mezi oblíbené možnosti, jak si přivydělat. V ročním součtu si tak často přijdeme na další slušný příjem. Blíží se však nepopulární období, kdy bychom měli zaplatit daně z pronájmu bytu. Tato povinnost ale neplatí ve všech případech a dobrou zprávou také je, že existuje řada možností, jak si daňový základ snížit.
Povinnost podat daňové přiznání
Obecně platí, že daňové přiznání je povinen podat každý:
- Jehož roční příjmy, které se zahrnují do základu daně, přesáhly 15000 Kč
- Pokud vedle příjmu ze zaměstnání v tuzemsku má příjmy zahrnované do základu daně nad 6000 Kč
- Vykazuje daňovou ztrátu
- Kdo naplní další podmínky (podléhá solidárnímu zvýšení daně, má příjmy ze zahraničí apod.)
Výpočet základu daně – která možnost je pro vás výhodnější?
Pro vyčíslení základu daně z příjmů z pronájmu můžeme podle zákona použít dva způsoby: První možností je uplatnění paušálních výdajů, které jsou stanoveny ve výši 30 % příjmů. Druhou možností je proti příjmům uplatnit skutečné výdaje.
Co při pronájmu bytu můžeme zařadit mezi skutečné výdaje?
Budete-li při podání daňového přiznání postupovat formou uplatnění skutečných výdajů, je důležité vědět, co všechno do nich lze zahrnout. Právě v tomto bodě se hodně chybuje. Daňový základ nám pomohou snížit:
- Odpisy nemovitosti
- Úroky hypotéky, kterou jste si na pořízení nemovitosti (bytu) vzali
- Poplatky za vedení účtu k hypotečnímu úvěru
- Provize, které jste vyplatili realitnímu makléři
- Pojištění nemovitosti
- Zaplacená daň z nemovitostí
- Zpracování daňového přiznání
Poměrně výraznou pomoc při snižování daňového základu mohou poskytnout náklady na vnitřní vybavení nemovitosti. Do této oblasti patří zejména pořízení nábytku. Ovšem s výjimkou vestavěného nábytku, který zpravidla vstupuje do pořizovací ceny nemovitosti, neboť tvoří její součást. Odečítat lze i hodnotu zakoupených spotřebičů a tak podobně – to za předpokladu, že hodnota jednotlivého zařízení nepřesáhne 40 tisíc korun. Pokud by hodnota koupeného byla vyšší, je třeba z takového majetku vypočítat odpis.
Skutečnými výdaji jsou i náklady na opravy a údržbu nemovitosti (bytu), včetně veškerého použitého materiálu. Opět i zde platí výjimka rozsáhlejších stavebních úprav s hodnotou převyšující 40 000 korun v daném roce, které vstupují do pořizovací ceny nemovitosti, a do výdajů se tedy promítnou až prostřednictvím odpisů.
Snížit daňový základ vám pomohou i uhrazené příspěvky do tzv. fondu oprav. „Tyto výdaje lze uplatnit v roce úhrady. Zde bych upozornil ještě na jednu skutečnost: Pokud byla z fondu oprav v daném roce hrazena rozsáhlejší stavební úprava domu, může to pro příští daňové období vést k povinnosti zvýšit o historické příspěvky základ daně,“ upozorňuje Jan Ševcovic.
Pod skutečné výdaje patří i výdaje, spojené s užíváním vozidla. Zde se jedná o paušální výdaj na dopravu motorovým vozidlem, který můžete uplatnit až do výše 5 000 korun měsíčně. Pokud je ale vozidlo používáno i soukromě, pak je horní hranice pouze 4 000 korun měsíčně.
Kontrola z finančního úřadu – nepříjemná, ale možná
Jak je vidět, prokázané výdaje nám poskytují relativně široký prostor, jak daň z pronájmu bytu snížit. Pozor ale! Finanční úřad má právo požadovat prokázání, že takové výdaje byly vynaloženy v souvislosti s pronájmem.
Další podobné články
Stavební zákon nabízí úlevy domům zasaženým povodněmi
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Může pronajímatel (jako poskytovatel) přerušit (odpojit) neplatícímu nájemci (jako příjemci) dodávku služeb? A co obdobně společenství vlastníků vlastníkovi jednotky (zpravidla bytu)?
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.