Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Nároky na bydlení stoupají, lidé chtějí bydlet v novém nebo si koupit byt na investici. Aktuální situace s byty v Praze ale nutí ke kompromisům.
Pohodlně prostorný byt – tak bychom mohli velmi stručně shrnout představu, s jakou se do hledání bydlení v metropoli pouštíme. Ve většině případů vzápětí dochází ke střetu s realitou v podobě nedostatku bytů a jejich cenové nedostupnosti.
O jaké byty je největší zájem? „Skladba bytů v nových developerských projektech se z dlouhodobého pohledu nemění. Největší zájem je o byty 2+kk s velikostí 50-54 m2. Zájemci o byt zde vidí akceptovatelný poměr ceny k možnostem využití bytu. Je to vhodné bydlení jak pro pár, tak i pro mladou rodinu. Tyto byty jsou také nejčastěji kupovány jako investiční na pronájem,“ říká Štěpán Havlas, finanční ředitel společnosti Finep.
Ubývá Pražanů, kteří celý svůj život bydlí v jednom bytě, a podle změn ve struktuře domácnosti hledají nové bydlení, které by lépe odpovídalo jejich potřebám. Přednost má stejná lokalita.
Velkým pražským tématem se stala dostupnost bydlení. Praha by potřebovala ročně 10–12 tisíc bytů, realita je do 4 tisíc nových bytů za rok 2018. „Důvodů je řada, především nedostatečný koncepční metropolitní plán, nutné úpravy stavebního zákona a roztříštěnost stavebního řízení. Ve vyspělé Evropě, například ve Francii je stavební povolení otázkou několika měsíců, u nás trvá šest i osm let,“ vyjmenovává některé z brzd dalšího rozvoje Štěpán Havlas.
„Omezujeme možnost stavět ve městě, které přitahuje další obyvatele. Nových bytů přibývá málo, proto se dostupnost bydlení v Praze zhoršovat musí. Pokud město chce pomoci lidem se skromnějšími příjmy, a já myslím, že by mělo, je načase zvýšit počty nových bytů. Bude třeba cíleně připravit rozvojová území pro stavbu a zreformovat povolování. Město dusí samo sebe a je to škoda,“ doplňuje Lukáš Kohl, architekt a společník v developerské společnosti Doma je doma.
Zájem o bydlení v metropoli trvá. Pracovní příležitosti a styl města pro řadu lidí znamená jasný směr k Praze. Do města se stěhují především singles. Pro mladé rodiny naopak začíná být stále zajímavější alternativou bydlení v dojezdové vzdálenosti za hranicemi Prahy.
Ceny novostaveb zvyšují i ceny bytů ve starší zástavbě. Na jednu nabídku tak v zajímavé lokalitě připadá i několik desítek zájemců. To zvedá ceny bytů i v tomto segmentu.
I přes výrazná omezení výstavby v Praze najdeme v nabídce i několik nových developerských projektů. Ovšem dlouho otálet se nevyplácí, protože se Praha opět dostala do situace, kdy je značná většina bytů prodána již v průběhu výstavby.
Aktuální nabídka do značné míry odráží současné trendy: Znovuobjevení kouzla družstevního bydlení, atraktivní brownfield, bydlení v dojezdové vzdálenosti Prahy.
Družstevní bydlení je s plnou parádou zpět. Je to opodstatněné, protože ve srovnání s formou SVJ má řadu předností. „Družstevní bydlení představuje velmi ucelený systémový nástroj, který na rozdíl od SVJ v řadě oblastí zlehčuje správu a provoz domu. Je škoda, že si toho stále nevšiml daňový systém. Pokud splňuji podmínku, že jde o mé vlastní bydlení, proč například nelze i u družstevního bydlení umožnit odpočty úroků z podílu na úvěru člena bytového družstva? Bytové družstevnictví by mělo být více vnímáno jako rovnocenný partner, protože si to z dnešního pohledu dostupnosti bydlení skutečně zaslouží,” konstatuje Mgr. Martin Kroh, předseda SBD Praha a předseda České společnosti pro rozvoj bydlení.
Alternativa bydlení na některém z atraktivních míst Středočeského kraje se stává zajímavým řešením pro stále více Pražanů. Láká je dostatek zeleně, funkční infrastruktura místa a výrazný rozdíl v nákladech na bydlení. Například v Nové výstavbě v Milovicích je dnes možné koupit třípokojový byt o 70 m2 za zhruba 3 miliony korun. Připočteme-li ještě pětiletý rozdíl v nákladech na bydlení 750 000 korun oproti nájmu stejného bytu v Praze, je taková alternativa bydlení zejména pro mladé rodiny finančně jistě hodně zajímavá.
Novou výstavbu je potřeba vidět v souvislostech. Development je součástí živého města a nezbytně ho proměňuje. Je ale nutné, aby nové projekty přinášely určitou hodnotu i stávajícím obyvatelům.
Nebudeme si nic zastírat, byty v Praze jsou v současnosti drahé. Mgr. Martin Kroh by v tomto směru uvítal větší angažovanost státu. „U nákupu prvního bytu by stát měl odměnit toho, kdo neváhá vlastními prostředky řešit své vlastní bydlení a nečeká, že se o něj postará stát či město. Současné debaty o změně sazby z nabytí nemovitosti u první stavby jdou však v případě bytových družstev opačným směrem.“
O nákladech na bydlení v Praze vypovídají i statistiky. Disponibilní příjmy jsou v Praze pouze o 30 % vyšší než ve zbytku republiky, ovšem náklady jsou zde o 44 % vyšší. Pořízení nového bytu v Praze je nákladnější i ve srovnání s některými evropskými metropolemi.
Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostla o 18,6 % na 101 091 korun za m2.
U starších bytů se průměrná cena za metr čtvereční na konci roku 2018 v Česku zastavila na částce 52 997 korun, což je o třetinu více než v předchozím roku. Za nárůstem stojí především skokové zdražení pražských bytů – za ně totiž na konci roku musel dát zájemce průměrně 80 361 korun za metr, což je zhruba 75 % ceny pražské novostavby a meziročně o 60 % více. Po Brnu hned následují byty ve středočeských městech s průměrnou cenou 40 053 korun za m2.
/Foto: Bytové družstvo Park Milovice/
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.
Pro všechna plynová zařízení, a tedy i kotel, platí, že by je měl jednou za rok zkontrolovat odborník. Kontroly plynových kotlů sice nejsou pro domácnosti ze zákona povinné, ale rozhodně se vyplatí. Nejvhodnější doba pro kontrolu nastává nyní po konci topné sezóny.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.