Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Evropa stírá hranice mezi státy. Zalíbilo se vám v Londýně, Paříži, či Mnichově? Občasné návštěvy a stálé bydlení si ale jsou hodně vzdálené. I když nás od těchto měst dělí jenom hodiny jízdy, podmínky pro bydlení se liší.
V minulém roce rostly ceny nemovitostí výrazným tempem. Kvůli velkému pohybu lidí za pracovními příležitostmi do velkých měst začíná být zejména v metropolích citelným problémem nedostatek bydlení. Podobná situace už postihla mnoho měst v zahraničí.
Londýn patří mezi nejdražší města světa. I malá garsonka v centru města se obvykle pohybuje cenově v přepočtu kolem 50 000 Kč za měsíc, tudíž lidé jsou nuceni volit alternativní řešení. Mnozí Britové žijí v tzv. sharing flatech, neboli sdíleném bydlení. V Česku si jeden pokoj v bytě, obývaném dalšími nájemníky, pronajímají většinou studenti či lidé na začátku svého pracovního života, ovšem v Anglii je zcela běžné, že takto bydlí i člověk na vrcholu kariéry. Britové, kteří touží po vlastním bytě, často žijí ve vesnicích daleko za Londýnem a každodenně dojíždí i více než hodinu do zaměstnání.
I život v hlavním městě Francie není zrovna procházka růžovým sadem. Byty v nejlukrativnějších ulicích města nejsou vůbec dostupné a pouze se dědí z generace na generaci. A když se Francouzi poštěstí nějaký apartment ulovit, tak si pořádně připlatí – měsíční nájem za garsonku se v centru města pohybuje kolem 35 000 Kč.
Hitem jsou miniaturní verze bydlení. Mnoho Pařížanů žije v minimalisticky řešených prostorách, ve kterých se třeba na 15 metrech čtverečních vměstná postel, pracovní stůl, kuchyňka i toaleta.
Obtíže v podobě nedostupného bydlení postihl i naše sousedy, nejvíce však Mnichov, kde jsou ceny nemovitostí ještě vyšší, než v hlavním německém městě. Do Mnichova totiž proudí davy studentů i pracujících a sehnat zde obstojné bydlení vůbec není snadné. Na prohlídky bytů se obvykle dostaví velké množství uchazečů a není výjimkou, že fronta zájemců zaplní celé schodiště. Zájemce mnohdy musí projít náročným výběrovým řízením, ve kterém si jej majitel bytu „proklepne“ a může po něm požadovat vyplnění dotazníku o jeho životní situaci, či si dokonce vyžádat reference od jeho předchozích pronajímatelů.
Je velmi pravděpodobné, že situace ve větších českých městech bude kopírovat západoevropský vývoj. Situace se ale podle místa liší.“Ne všude jsou ceny nemovitostí předražené. Mnohdy lze sehnat cenově dostupné bydlení třeba v okrajové části města či přilehlé vesnici s dobrou dopravní dostupností, přičemž doba jízdy autem může být stejná, jako cesta tramvají v případě bydlení přímo v daném městě,“ radí Zbyněk Laisek. Další možnost, jak se mohou vlastníci bytů popasovat s dražšími náklady na bydlení, představuje například levnější hypotéka. Díky srovnání cen lze na splátkách ušetřit i částku v rámci statisíců korun. Vždy je ale nutné porovnávat všechny parametry.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.
Pro všechna plynová zařízení, a tedy i kotel, platí, že by je měl jednou za rok zkontrolovat odborník. Kontroly plynových kotlů sice nejsou pro domácnosti ze zákona povinné, ale rozhodně se vyplatí. Nejvhodnější doba pro kontrolu nastává nyní po konci topné sezóny.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.