Přiznání k dani z nemovitosti se podává i platí dopředu. Tato povinnost se netýkala jen těch, kteří v loňském roce nějakou nemovitost koupili, ale třeba i přestavovali nebo prodávali.
„Za rok 2019 je musel podat každý, kdo se stal v minulém roce vlastníkem nemovitosti, ale i ten, kdo již přiznanou nemovitost ve větším měřítku přestavoval, rozšiřoval nebo výrazně měnil. Povinnost se týkala i těch, kteří například měnili rozlohu pozemku nebo z něj udělali stavební parcelu,“ říká Roman Outrata zabývající se financemi.
Podat daňové přiznání bylo nutné i v opačném případě, tedy pokud majitel nemovitost v loňském roce prodal. To ale platí jen pro případy, kdy v jednom kraji vlastní nemovitostí více a jejich počet se změnil. Pokud úderem nového roku nebyl vlastníkem žádné nemovitosti v daném kraji, daňové přiznání se jej netýkalo. Ale pozor, tuto skutečnost bylo potřeba do konce ledna ohlásit na finanční úřad. Kdo tak neučinil, tomu hrozí, že mu daň bude vyměřena i za letošek.
Hlídat naopak nebylo třeba změny sazeb daně, změny cen půdy v katastrálním území či změnu výpočtového koeficientu. „V takovém případě není na poplatníkovi ani povinnost podání nového daňového přiznání, ani nahlašování těchto změn úřadům. Správce daně v tomto případě částku vyměřuje podle výše poslední daně, kterou o tyto změny upraví, a poplatníkům dá vědět pomocí platebního výměru nebo hromadným předpisným seznamem,“ upozorňuje Roman Outrata. Vlastníci by poté měli obdržet i složenku na již nově vypočítanou částku, stejně tak mohou počítat s novou výší částky strhnutou přes SIPO.
Klidní podle něj mohou zůstat i vlastníci nemovitostí, kteří sice nějaké úpravy provedli a o zápis změn do katastru požádali v loňském roce, ale ten se uskutečnil až v roce 2019. Povinnost podání daňového přiznání se pro ně odkládá, a to nejpozději na tři měsíce po zanesení do katastru. A ten, kdo přestavoval, nebo dokonce získal nemovitost až letos, daňové přiznání podává až v roce 2020.
Přiznání daně bylo nutné podat do 31. ledna 2019. Zaplatit daň je potom potřeba do 31. května 2019. Pokud poplatníkům včas nedorazí složenka, je třeba kontaktovat územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu, kde jim přesnou výši daně sdělí. Pokud je poplatníkovi vyměřena daň vyšší než 5 000 korun, je splatná ve dvou splátkách. První splátka musí být uhrazena do 31. května 2019, druhá do 2. prosince. Celou částku je ale možné zaplatit najednou k prvnímu datu.
Pokud je daňové přiznání podáno po termínu, prvních pět pracovních dnů ještě úřady přimhouří oči. Podstatné ovšem není datum odeslání, ale datum přijetí. Pokud někdo zapomněl přiznání podat, měl by tak učinit co nejdříve. Penále se totiž každým dnem zvyšuje. Za každý den prodlení se počítá pokuta ve výši 0,05 procenta vyměřené daně, a to až do jejích pěti procent, pokud současně nepřesáhne 300 tisíc korun.
Dalším důvodem, proč neotálet, je snížení trestu na polovinu v případě, že je daňové přiznání odevzdáno do třiceti dnů po řádném termínu a současně se poplatník neopozdil s jiným daňovým přiznáním. Pokud bude naopak vyčkávat na výzvu finančního úřadu, musí si připravit minimálně 500 korun. Při pozdním zaplacení daně z nemovitosti je opět možnost peníze bez sankce doručit do 7. června. Po tomto datu začíná nabíhat daň z prodlení z repo sazby ČNB zvýšené o 14 procent.
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.