Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Problematika ochrany osobních údajů je u nás v současnosti upravena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Od 25. května 2018 ale bude platit přímo použitelný předpis Evropské unie – nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 neboli General Data Protection Regulation (dále jen „Nařízení“) – který téměř zcela nahradí stávající právní úpravu. Novelizovaný zákon o ochraně osobních údajů bude po vstupu Nařízení v platnost upravovat pouze záležitosti týkající se Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) a některé další dílčí otázky. V souvislosti s Nařízením se nyní množí také dotazy členů výborů SVJ, kteří chtějí vědět, co a jak mají změnit, aby jejich společenství nedostalo pokutu.
Nařízení má představovat nový a účinnější prostředek ochrany osobních údajů občanů EU. Jako právní předpis Evropské unie má dosáhnout sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů ve všech státech EU. Nařízení bylo přijato dne 27. dubna 2016 a má celkem devadesát devět článků, které jsou bohužel pro laika jen těžko srozumitelné. Nařízení rozšiřuje povinnosti určitých správců a zpracovatelů osobních údajů, kterým stanovuje mimo jiné povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Současně jsou výrazně posílena práva občanů (tzv. subjektů údajů), kterým Nařízení přiznává například právo ověřit si zákonnost zpracování jejich údajů či právo na to, aby došlo bez zbytečného odkladu k vymazání osobního údaje, je-li k tomu dán zákonný důvod. Významnou část Nařízení tvoří sankce udělované povinným subjektům v případě porušení či nezohlednění nových povinností, které jdou až do výše deseti milionů euro.
Samozřejmě je možné předpokládat, že k ukládání pokut z iniciativy Úřadu dle Nařízení bude docházet v první řadě u velkých společností, které shromažďují značné množství osobních údajů, a to včetně tzv. citlivých údajů. Je ovšem nutné podotknout, že některý subjekt údajů (tedy i třeba vlastník jednotky) může podat na Úřad stížnost. Právě na základě takového podnětu by mohl Úřad provést šetření ve společenství a případně mu poté uložit pokutu. Možnost uložení zmiňované sankce ve výši 10.000.000,- EUR pro společenství vlastníků se však v plné výši nejeví jako reálná. Ukládání pokut by mělo být přiměřené, přičemž téměř tři sta milionová pokuta pro SVJ taková rozhodně není. Na druhou stranu by zároveň měla být finanční sankce dostatečně odrazující, tudíž by ji mohli znatelně pocítit také členové společenství, kteří ručí za jeho dluhy. V souvislosti s tímto je potřeba také upozornit na povinnost péče řádného hospodáře pro členy statutárnho orgánu (výbor či předseda). Pokud členové tohoto orgánu poruší zmíněnou povinnost, budou následně povinni nahradit SVJ škodu, kterou tím způsobili. Pro představu poslouží následující situace: výbor se neseznámí s pravidly Nařízení, kvůli tomu poruší SVJ některou ze svých povinností daných Nařízením, Úřad to zjistí a uloží SVJ pokutu. Společenství pokutu zaplatí a následně bude požadovat náhradu škody (vzniklou zaplacením pokuty) po výboru, který se měl s Nařízením seznámit a neučinil tak.
Lze tedy uzavřít, že Nařízení s sebou přináší poměrně velké změny na poli ochrany osobních údajů. Vzhledem k tomu, že společenství vlastníků zpracovávají osobní údaje svých členů, dotknou se změny také jich. Určitě je možné doporučit, aby se společenství v této věci obrátila na odborníky, neboť uložení případné pokuty může znamenat finanční zátěž pro SVJ a tedy i všechny vlastníky jednotek. Pro členy statutárního orgánu pak hrozí výše zmíněná povinnost nahradit škodu vzniklou nevynaložením potřebné péče při výkonu jejich funkce. Na internetu se v poslední době v souvislosti s Nařízením objevila nabídka spousty školení, jejichž cena se většinou pohybuje v řádu tisíců korun. Je třeba si ovšem vždy dát pozor na to, co je obsahem daného školení, jaké informace si z něj odnesete a zda budou skutečně relevantní pro SVJ. Jako alternativa se jeví oslovení např. advokáta, který zpracuje stanovisko k Nařízení na míru konkrétnímu společenství, posoudí rizika stávající situace a navrhne vhodná opatření s tím související.
Mgr. Jan Eisenreich
Advokátní kancelář Ladislav Drha, Václavské náměstí 802/56, 110 00 Praha
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.