Výdaje za energie i pro letošní rok zůstávají aktuálním tématem. V předešlé sezóně vědomě energie šetřily tři čtvrtiny českých domácností. Přes 80 % hodlá v úsporném chování pokračovat i letos. Desetina dokonce plánuje topit méně. Jaké další údaje odhalil průzkum společnosti epet a kolik z měsíčního rozpočtu za energie platíme?
Obnažená realita. Tepelná čerpadla peníze nešetří
Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Rostoucí ceny energií přiměly v uplynulých letech bytová družstva a společenství vlastníků jednotek zamýšlet se nad úsporami v dodávkách tepla. Toho využili prodejci tepelných čerpadel, kteří začali předkládat nabídky s údajně úžasnými úsporami. „Praxe však ukázala, že čísla neodpovídají realitě a tepelná čerpadla energetiku nespasí,“ říká Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica.
Invicta Bohemica je poradenská, informační a konzultantská společnost v oblasti energetiky a financí, která se dlouhodobě zabývá mj. analýzou ceny tepla a konkurenceschopností teplárenských soustav oproti decentrálním zdrojům. Své analýzy pak sdílí s bytovými družstvy, společenstvím vlastníků jednotek nebo zástupci měst a obcí. Ty aktuálně velmi zajímá, zda se osvědčila státem podporovaná tepelná čerpadla a co s náklady udělá, až skončí regulace cen energií pro maloodběratele.
„Je logické, že se pro bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a další majitele nemovitostí v letech prudce rostoucích cen plynu i elektřiny dostala tato problematika do centra pozornosti. Zajímá je, zda je teplo od aktuálního dodavatele konkurenceschopné, a to i ve vztahu k decentrálním zdrojům,“ popisuje své zkušenosti Jan Vondráš a zároveň sdílí nepříjemnou pravdu: „Na základě našich výpočtů by v bytových domech tepelné čerpadlo vůbec nemělo být konkurentem k teplárenským zdrojům.“
Energošmejdi stále útočí
Podle Vondráše se řada majitelů či správců nemovitostí stále setkává s klamavými praktikami dodavatelů tepelných čerpadel, kteří slibují zcela nereálné ceny tepla, které jsou založeny na nepravdivých nebo zkreslených informacích o instalaci a provozu tepelných čerpadel v bytových domech.
„Jedná se zejména o podhodnocení výše investice, záměrné nezapočítávání nebo podhodnocování odpisu do výsledné ceny tepla z tepelného čerpadla, nereflektování na hodnotu investovaných peněz a její promítnutí do konečné ceny či záměrné překrucování účinnosti tepelného čerpadla,“ vyjmenovává některé nešvary. Zájemci o čerpadla by měli myslet i na to, že kromě ceny samotné energie je potřeba počítat i s náklady na údržbu či obsluhu zařízení.
Někteří prodejci pak záměrně zamlčují dokonce i fakt, že tepelné čerpadlo vzduch-voda je vhodné do pasivních nebo nízkoenergetických domů, ne však do domů bytových, kde je nutná vyšší teplota topné vody, a proto je nezbytné využití ještě záložního zdroje, který v podzimních a zimních měsících provoz čerpadla výrazně prodražuje.
„U dobře zatepleného domu s podlahovým topením stačí teplotu v topení ohřát na 35 stupňů Celsia. Starší bytové nebo panelové domy s litinovými radiátory však potřebují voda ohřátou na 55 až 60 stupňů Celsia. Abyste na podzim a v zimě dům vytopili, potřebujete tak mít instalovaný ještě záložní zdroj, který najíždí při poklesu teplot, protože účinnost tepelného čerpadla v tomto období výrazně klesá. Čerpadlo zkrátka vodu na požadovaných minimálně 55 stupňů Celsia neohřeje,“ popisuje realitu Jan Vondráš. Zároveň důrazně upozorňuje, že je v systému také občas nutné „uvařit legionellu“, nebezpečnou bakterii, k jejímuž zničení je potřebná teplota převyšující 70 stupňů Celsia. Této teploty lze dosáhnout pouze pomocí již zmiňovaného bivalentního zdroje.
Protože tím záložním zdrojem je zpravidla elektrokotel, musí se majitel připravit na úhradu elektřiny v otopném tarifu se sazbou D57d, která stoupla na více než dvojnásobek.
A tato cena by ještě nemusela být konečná. Pokud by velké bytové domy opravdu začaly přecházet na tepelná čerpadla, jak se původně zamýšlelo, vzrostla by v zimních měsících neúměrně spotřeba elektrické energie, které by byl najednou nedostatek. Tím by logicky opět výrazně stoupla její cena.
Zastropování končí
Domácnosti se mohly alespoň určitou dobu těšit ze zastropovaných cen energií. Tato státní podpora však již ke konci roku 2023 skončila, protože ceny komodit na burze dlouhodobě klesaly. A tak majitelům nemovitostí nezbylo, než znovu přepočítávat a vyhodnocovat různé nabídky.
Rozhodování o optimální dodávce tepla by tedy mělo být zvažováno v dlouhodobém horizontu a zohlednit všechny ekonomické i technické aspekty. „Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že se nevyplácí spoléhat jen na výpočty prodejců alternativních tepelných zdrojů. Proto našim klientům doporučujeme zejména obezřetnost. Nejlepší je nechat si nabídku zkontrolovat nezávislým odborníkem, který není prodejcem decentrálních zdrojů. Vhodné je také nechat si prověřit nabídku současným dodavatelem tepla, možná budete překvapeni, že nejlepší cenu získáte právě u něj,“ dodává Jan Vondráš.
Další podobné články
Družstevní bydlení nabízí řešení bytové krize, situaci ale komplikuje pomalá výstavba
Zejména ve ve velkých regionech se řada měst stává obtížně dostupnými k bydlení. Nedostupnost bytů na trhu zvedá jejich cenu do astronomických výšin, pomalá bytová výstavba brzdí i dostupnější družstevní bydlení.
Změna zákona zjednodušší vystěhování problémových nájemníků
Ochrana nájemníků má právně silně ukotvenou pozici. V některých případech ale výše ochrany vede až k jejímu zneužívání. Je proto jistě dobrou zprávou, že vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka v červnu schválila změnu zákona, která pronajímatelům umožní jednodušší vystěhování problémových nájemníků tzv. rozkazem k vyklizení. Dojde tak ke zkrácení a především ke zjednodušení řízení před soudem.