Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Představte si bytový dům o sedmi podlažích se šesti byty na každém patře. Požár v kterémkoliv z bytů může během desítek vteřin ohrozit všechny obyvatele domu. Požáry patrových budov vždy patří mezi nejnebezpečnější, protože se oheň může šířit po budově nejen vnitřkem, ale i po fasádě respektive zateplení budovy. Od prvního srpna proto musí být výškové budovy lépe zabezpečeny. Jaké změny jsou důležité?
„Zatímco budovy do 12 metrů lze hasit ze země, u vyšších budov musí záchranáři obvykle zasahovat zvnitřku budovy. Při požáru výškových budov dokonce ani fasádu téměř nelze hasit zvenčí – pokud je z hořlavého materiálu, oheň se šíří velmi rychle,“ říká Zbyněk Valdmann, expert na požární bezpečnost staveb.
Od 1. srpna musí být výškové budovy lépe zabezpečeny a to díky revizi normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb. „Ta upravuje podmínky pro zateplování obytných budov tak, aby se snížila pravděpodobnost šíření ohně přes venkovní tepelnou izolaci. Cílem je především zvýšení bezpečnosti obyvatel i ochrany majetku. Současné materiály i technologie umožňují její naplnění,“ říká Marcela Kubů, architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
Největší změnou, kterou revize normy přináší, je lepší ochrana před šířením ohně po fasádě patrových domů. „Nově se musí u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech. Výjimku tvoří rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému,“ shrnuje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky. Požadavky jsou různé pro specificky řešené jednopodlažní objekty, objekty s požární výškou 0,0 až 12,0 m, dále 12,0 až 22,5 m a objekty s požární výškou nad 22,5 m.
Revize normy je závazná je pro většinu objektů, které se zateplují kontaktními systémy (KZS, známý také pod zkratkou ETICS). „Typickým příkladem, kterého se změny týkají, jsou bytové domy, ať už panelové nebo jiné,“ doplňuje Marcela Kubů. Podrobné informace o novele najdete na novém portálu AVMI.
Další zásadní změnou je, že protipožární norma platí nejen pro nově zateplované budovy (ať již jde o zateplení novostavby nebo dodatečné zateplení stávajícího objektu), ale i pro objekty, které se zateplují znovu. Původní znění protipožární normy bylo totiž komplikované a nejednoznačné. „V praxi pak následkem této nejednoznačnosti vznikala řada komplikací kvůli rozdílnému výkladu jednotlivých článků mezi projektanty, ale i jednotlivými pracovišti státního požárního dozoru. Nově jsou proto zrušeny zvláštní požadavky na dodatečné zateplení. Požadavky jsou stejné bez ohledu na to, zda jde o zateplení při výstavbě novostavby, nebo o dodatečné zateplení stávajícího objektu,“ vysvětluje Marcela Kubů.
Vyšší požární bezpečnost si vyžádá důkladnější rozvahu při volbě materiálu. Realizace zateplení kvůli novele zdraží jen málo, montáž bude náročnější.
Každá doba podléhá – nejen ve stavebnictví – jiným trendům. A zatímco 80. a 90. léta minulého století byla zejména u bytových domů ve znamení fasád s rýhovanými hrubými omítkami o zrnitosti až 4 mm, současnost si žádá, skrze přání architektů i investorů, velmi moderní hladké povrchy fasád. Společnost Baumit se právě hladkými fasádami zabývá již od roku 2012.
Stav fasády domu je často tím prvním kritériem, podle kterého posuzujeme kvalitu celého domu. Vlastně se jedná o takovou výkladní skříň. I proto bychom právě fasádě měli věnovat pozornost v podobě pravidelné obnovy. Různá řešení nám pro tento případ nabízí společnost Baumit.
S podzimem přišla dobrá zpráva pro všechny bytové domy: Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dotační výzvu Nová zelená úsporám 2021 (NZÚ). Díky ní dostanou vlastníci bytových domů šanci požádat o podporu na celou řadu opatření.