Získejte nejaktuálnější
informace a zkušenosti
s předstihem
Předně by se měly strany dohodnout na charakteru a rozsahu placených služeb. Jejich důsledným vymezením ve smlouvě se předejde následným zmatkům a nepřesnostem v době, kdy dojde k vyúčtování. Občanský zákoník stanovuje okruh služeb, které jsou považovány za nezbytné, a to (§2247, odst. 2 OZ):
Samozřejmě je možné si ujednat řadu dalších poskytovaných služeb, případně do smlouvy jejich výčet vůbec nezahrnovat (použije se poté výše zmíněný zákonný okruh – §2247. odst. 1 OZ). Výjimečné (avšak teoreticky možné) jsou případy, kdy dle smlouvy pronajímatel nemusí zajišťovat ani nezbytné služby. Do služeb však nelze započítat platby spojené s vlastnictvím bytu typu pojištění bytu, příspěvky do fondu oprav, apod. Zákon totiž pronajímateli výslovně zakazuje požadovat od nájemce jiné plnění než nájem a úhradu za služby poskytované pronajímatelem bytu! Žádný problém ovšem nepředstavuje vtělení těchto plateb přímo do celkové výše nájemného.
Po vymezení rozsahu poskytovaných služeb přichází na řadu určit způsob jejich úhrady a též konkrétní částku, kterou bude nájemce povinen platit. Zákon ukládá nájemci a pronajímateli povinnost se na tomto dohodnout ještě před samotným začátkem poskytování těchto služeb (§2247, odst. 4 OZ).
První možností úhrady je paušální platba za služby poskytované pronajímatelem. Zahrne se buď přímo do výše nájemného, nebo se strany pro větší přehlednost dohodnou na její úhradě mimo rozsah nájemného. Ani v jednom případě se tyto paušální platby nevyúčtovávají! (§9, odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb.,). Jedinou zákonnou výjimkou je vystavení podrobného rozpisu této paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby na žádost nájemce, a to pouze pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení.
Další možností úhrady služeb spojených s užíváním bytu je placení zálohy. Její výši si strany buď ujednají, anebo ji určí pronajímatel bytu na základě pevně daných kritérií (§4, odst.2 zák. č. 67/2013 Sb.):
Poskytovatel služeb (v našem případě pronajímatel) má právo výši měsíčních záloh odpovídajícím způsobem měnit, pokud se změní cena služeb, popřípadě z dalších oprávněných důvodů, nejčastěji kvůli změně podoby nebo rozsahu služeb. Změna výše zálohy musí být ale za každých okolností řádně odůvodněna a je nezbytné o ní nájemce s předstihem písemně informovat. Ke zvýšení/snížení zálohy dojde až od prvního dne následujícího měsíce po doručení příslušného oznámení). (§4, odst. 4 zák. č. 67/2013 Sb.). Nedohodnou-li se strany jinak, je nájemce povinen hradit pronajímateli zálohy nebo úhrady na služby poskytované s nájmem bytu předem na každý kalendářní měsíc (nebo na jiné sjednané platební období), a to nejpozději do pátého dne ujednaného platebního období společně s pravidelným nájemným (§2251, odst. 1 OZ).
Bytové výstavbě se stále nedaří. Kromě růstu cen je největší překážkou složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že digitální systémy stavebního a územního řízení kolabují.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu.
Nejvyšší soud, pokud jde o možnost odpojení (přerušení) dodávky služeb zajišťovaných pronajímatelem jako poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytu nájemci jako příjemci služeb, který nehradí zálohy resp. jejich vyúčtování, potvrdil svůj výklad, který zaujal ještě na základě zrušeného občanského zákoníku i na základě aktuální úpravy dle (nového) občanského zákoníku.