Téma dluhové amnestie je zpět. Blíží se novela insolvenčního zákona k cíli?

Na straně dlužníků dlouho očekávaná, na druhé straně vnímána s rozpaky a spíše obavami. Novela insolvenčního zákona v těchto týdnech opět vyvolává zájem i mezi SVJ, kde peníze dlužníků chybí ve společné kase. Kdy a jak definitivní ztráta by to v podání novely insolvenčního zákona mohla být?

Dluhovou amnestii nejčastěji vnímáme jako oddlužení

Novelizace insolvenčního zákona s sebou přináší především změnu v oblasti přístupu k oddlužení jako jednoho ze způsobů řešení úpadku, tedy situace, kdy dlužník není schopen plnit své závazky. Tato novela je mezi širokou veřejností nejvíce známá jako dluhová amnestie, ač je takové označení značně zavádějící a vyvolává mezi lidmi bouřlivé diskuze bez znalosti, co vlastně ona dluhová amnestie představuje.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již prošel od svého nabytí účinnosti dne 1. ledna 2008 celou řadou změn. Jednou z novelizací, která byla počátkem letošního roku vrácena vládou do legislativního procesu, je právě novela insolvenčního zákona, často nazývaná jako dluhová amnestie.

Insolvenční zákon je opět v poslanecké sněmovně

„Tato novela již byla vládou v únoru roku 2017 předložena Poslanecké sněmovně, k jejímu schválení sněmovnou však nedošlo, neboť v říjnu loňského roku proběhly volby a došlo tedy k novému složení dolní komory Parlamentu České republiky. Na počátku letošního roku vláda schválila novelu insolvenčního zákona v téměř totožném znění (s výjimkou ustanovení o účinnosti novely) a předložila ji nově zvolené poslanecké sněmovně,“ informuje právník Jan Eisenreich.

Jaká forma oddlužení podle novely insolvenčního zákona přichází v úvahu?

Jádro novely tvoří nová úprava oddlužení. Především má být vypuštěna podmínka pro schválení oddlužení, která spočívá v tom, že dlužník musí být schopen v průběhu 5 let splatit alespoň 30 % svých dluhů. Podle některých odborníků se totiž taková hranice jeví jako nespravedlivá a neumožňuje lidem, kteří se dostali do tzv. dluhové pasti, se znovu zapojit do ekonomicky aktivního života a tím také platit daně.

Podstata novely spočívá v rozšíření okruhu osob, které budou moci řešit svoji nepříznivou ekonomickou situaci právě oddlužením, kdy má dojít k odstranění výše zmíněné hranice.

Kolik ze svých dluhů by dlužník byl povinen nahradit?

Novela přináší několik možných variant průběhu oddlužení, kdy by proces trval buď tři, pět, nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Oddlužení tedy může probíhat v průběhu tří let, během nichž musí dlužník uhradit alespoň 50 % svých dluhů, popřípadě může oddlužení trvat pět let, přičemž dlužník je povinen uhradit alespoň 30 % svých dluhů. Poslední možností je, že bude oddlužení probíhat sedm let, během nichž bude dlužník platit co nejvyšší možné částky, aniž by byla stanovena hranice pro to, jakou část svých dluhů musí dlužník zaplatit. Po uplynutí trvání oddlužení budou zbývající dluhy dlužníkovi odpuštěny. „Současně ale novela umožňuje vedle splácení dluhu výše popsaným způsobem, také zpeněžit majetek takového dlužníka, kromě jeho obydlí či majetku, který dlužník potřebuje pro výkon svého povolání. V tomto ohledu má novela přinést zpřísnění podmínek, neboť nynější insolvenční zákon připouští pouze buď splácení dluhu formou splátkového kalendáře, anebo zpeněžením majetku dlužníka,“ vysvětluje právník.

Novela vzbuzuje diskuse i mezi odborníky

Novela vzbuzuje mezi veřejností horlivé diskuze a jednotný názor na ni nezastávají ani osoby, které se v oblasti insolvenčního práva pohybují již řadu let. Mezi hlavní argumenty, které zaznívají mezi odpůrci této novely, je samozřejmě možnost zneužívání institutu oddlužení a motivace dlužníků v tom smyslu, že nebudou muset své dluhy nikdy splatit. Současně na jednání takových dlužníků doplatí jejich věřitelé, kterými nemusí být pouze banky a jiní věřitelé poskytující peněžní prostředky na komerčním základě, ale i osoby, které nedostaly zaplaceno za poskytnutí svých služeb. To se týká i společenství vlastníků jednotek a bytových družstev, ve kterých někteří členové neplní své peněžité závazky.

Naopak jiní spatřují pozitiva novely především v možnosti znovuzapojení dlužníků do běžného života ekonomicky aktivních osob, kdy nebudou dlužníci využívat prostor šedé ekonomiky k získávání peněžních prostředků a současně pobírat sociální dávky, namísto toho, aby hradili daně.

Dále pak zdůrazňují, že insolvenční správci budou v průběhu oddlužení kontrolovat, zda se dlužník opravdu snaží maximálním způsobem uspokojit své věřitele a jedná vůči nim poctivě. V opačném případě pak správce bude navrhovat zrušení schváleného oddlužení, čímž se má předejít možnému zneužívání oddlužení.