Venkovní teploty stoupají a vy už dávno máte vypnuté topení. Nenechte se mýlit! Bez ohledu na zavřené radiátory ale musí vaším domem dále kolovat teplo, které zaplatíte. Proč to tak je a kdy topná sezóna končí, případně kdy ji lze přerušit?
Zavřené radiátory v nás snadno vyvolají přesvědčení, že žádné teplo neodebíráme. Náš byt je ale součást celého domu a v jeho otopné soustavě teplo stále koluje. To, že jej zavřenou termoregulační hlavicí nevpustíme do našich radiátorů, naše výdaje za teplo ještě k nule nesrazí.
Výdaje za teplo se skládají ze dvou složek: základní a spotřební. Základní složka činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složka. Základní složku zaplatíme v každém případě, tedy i tehdy, když doma netopíme. Základní složkou se podílíme na celkových nákladech na přípravu a dopravu tepla k našemu bytu. Zahrnuje též vytápění společných prostor, které též využíváme.
Celkovou základní složku pak rozdělí vlastník domu mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
Délka topné sezóny je konstantní. Nemá-li váš dům vlastní kotelnu, pak o tom, kdy u vás dojde k ukončení topné sezóny, rozhoduje váš dodavatel tepla podle platné vyhlášky, ale vždy tak, aby vlastník objektu splnil pravidla pro vytápění stanovená vyhláškou. Pravidla průběhu topné sezóny určuje vyhláška 194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 17. července 2007, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. (tato vyhláška nahradila původní vyhl. č. 152/2001 Sb.).
Paragraf 2 vyhlášky stanoví počátek topné sezóny na 1. září a konec topné sezóny na 31. května následujícího roku.
I v průběhu topné sezóny může dojít k přerušení vytápění (zde nikoliv z důvodu poruchy nebo podobné situace, ale venkovních teplot).
Podmínky, kdy může dojít k přerušení dodávky tepla, jasně stanoví vyhláška: Jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 ºC ve dvou po sobě následujících dnech a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den, bude dodávka tepla omezena. Pokud denní teploty venkovního vzduchu ve stejném modelu opět klesnou pod +13 ºC, bude teplo zpět.
Omezení dodávky tepla v průběhu zimní sezóny vlivem vysokých teplot se však děje spíše výjimečně. Naopak v závěru května může v důsledku naplnění teplotních předpokladů z vyhlášky dojít ve svém důsledku k dřívějšímu ukončení vytápění.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Problémem tzv. mařičů je, že spotřebovanou energii nevyužívají efektivně, ale přeměňují ji na teplo bez dalšího využití. Takový proces je neúčelný a má negativní dopad na životní prostředí.Navíc vytlačuje zařízení, která energii využívají účelně, například pro její akumulaci nebo přeměnu na jiné formy energie.
Pro všechna plynová zařízení, a tedy i kotel, platí, že by je měl jednou za rok zkontrolovat odborník. Kontroly plynových kotlů sice nejsou pro domácnosti ze zákona povinné, ale rozhodně se vyplatí. Nejvhodnější doba pro kontrolu nastává nyní po konci topné sezóny.
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo s Evropskou komisí vyjednat souhlas s financováním pro zvýhodněný úvěrový program na podporu dostupného nájemního bydlení. Alokace 2,5 miliardy korun přinese samosprávám i soukromým investorům možnost financovat výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení dostupného nájemního bydlení.