Vládní konsolidační balíček přinesl od 1. ledna 2024 v oblasti daně z nemovitých věcí řadu změn. Vlastníky nemovitostí se dotkne zvýšení sazeb daně pro všechny nemovité věci v průměru na 1,8násobek. Na druhou stranu konsolidační balíček i stanoví, v jakém případě není povinnost daň hradit.
Pro představu, pokud dnes vlastník bytu na pražském Žižkově o rozloze 70 m2 platil ročně 1 720 Kč, od příštího roku zaplatí přibližně 3 010 Kč. Za stejně velký byt v Plzni majitel od příštího roku zaplatí 1 355 Kč oproti letošním 774 Kč a v Brně 1 047 Kč oproti letošním 598 Kč.
Ke změnám dochází od 1. ledna 2024 i u místních koeficientů, kterými obce mohou ovlivnit výši výsledné daně prostřednictvím obecně závazné vyhlášky.
Konsolidační balíček zavádí také inflační koeficient, který vychází z růstu cenové hladiny a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase.
Nově pak není povinnost daň hradit, pokud částka u jednoho finančního úřadu činí méně než 50 Kč (doposud 30 Kč).
„Pokud jde o změny sazeb či místních koeficientů obcí, finanční úřady samy stanoví novou výši daně, kterou na konci dubna či v průběhu května sdělí poplatníkovi. Stejně tak při stanovení daně zohledníme řadu dalších změn, které novela přinesla.
Přesto zhruba 100 tisíc poplatníků mělo povinnost podat do konce ledna daňové přiznání. Zpozornět by měli zejména majitelé garáží, pozemků nebo rekreačních staveb, protože nově se bude zdanění řídit podle údajů v katastru nemovitostí, a nikoliv podle skutečného účelu používání,“ upozorňuje generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.
Termín pro podání přiznání byl 31. ledna. Pro zaplacení daně máme čas do 31. května.
Výdaje za energie i pro letošní rok zůstávají aktuálním tématem. V předešlé sezóně vědomě energie šetřily tři čtvrtiny českých domácností. Přes 80 % hodlá v úsporném chování pokračovat i letos. Desetina dokonce plánuje topit méně. Jaké další údaje odhalil průzkum společnosti epet a kolik z měsíčního rozpočtu za energie platíme?
Zejména ve ve velkých regionech se řada měst stává obtížně dostupnými k bydlení. Nedostupnost bytů na trhu zvedá jejich cenu do astronomických výšin, pomalá bytová výstavba brzdí i dostupnější družstevní bydlení.
Ochrana nájemníků má právně silně ukotvenou pozici. V některých případech ale výše ochrany vede až k jejímu zneužívání. Je proto jistě dobrou zprávou, že vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka v červnu schválila změnu zákona, která pronajímatelům umožní jednodušší vystěhování problémových nájemníků tzv. rozkazem k vyklizení. Dojde tak ke zkrácení a především ke zjednodušení řízení před soudem.
